Cesta Duchovního Srdce

Božští Učitelé se vyjadřují k současným událostem na Zemi. Přečtěte si Jejich Rady a Ponaučení.

Přede mnou stál navenek obyčejný člověk, ale s podivuhodnou tváří: s velkým bílým plnovousem, vysokým čistým čelem a očima, které se na mě dívaly s klidem a něžností.

Ještě celý večer jsem vnitřně bojovala...

Ale pochopila jsem: buď teď do díry v ledu – nebo zůstanu navždy v předchozím životě...

Tělo nepociťuji, jako by vůbec neexistovalo... Vynakládám zvýšené úsilí, abych pochopila: co jsem tedy teď já... S obtížemi si uvědomuji: vždyť i já jsem teď to nekonečné a věčné ticho a klid! No tedy! A, jak se zdá, i Nirvána!... S Vladimírem je to tak prosté!

Jestliže člověk jen dostává – a raduje se, a žije tím – je ještě malý, je dítě. Ale jak člověk postupně dospívá, je pro každého důstojného člověka nevyhnutelný přechod do režimu dávání. To je zákon, jehož nedodržování vede k opravdové smrti: k smrti duše. Jestliže člověk jen bere a není schopen nebo nechce dávat, umírá jako překrmené zvíře: na trávicí potíže.

– Musíme plnocenně ovládat psychickou autoregulaci a vždy se vynasnažit žít v radostných a světlých stavech vědomí. Jedna věc je, když generuje špatné emoce nějaký maličký špinavý "usmrkánek" s vědomím velkým jako jeho kokon: škoda od něho je pro okolní tvory minimální. Ale jiná věc je velké vědomí, které svými hrubými emocemi doslova ochromuje ty kolem! Nikdy, ať už se děje cokoliv, nesmíme vycházet ze stavu lásky! A my za to máme odpovědnost před Bohem!