Podobenství desáté: O pýše, pokoře,... a o Splynutí s Tao
Podobenství desáté:
O pýše, pokoře, umění rozplývat se a o Splynutí s Tao
Lao-C' pokračoval ve své cestě.
Teď se nezřídka zastavoval ve vesnicích nebo městech, na které mu ukazoval Chuang-Di. Jeho sláva – jako léčitele a mudrce – rostla a šířila se...
Chuang-Di poučoval Svého žáka:
– Není záhodno odhalovat veliká tajemství před nedůstojnými!
Neměl by ses také příliš radovat ze slávy, která tě obklopuje kvůli tvým dovednostem: vždyť jsi toho nejdůležitějšího, co umíš, dosáhl prostřednictvím kontaktu se Mnou, díky Mně!
Jenom veliká pokora a veliká láska umožňují získat Velikou Sílu, souhlasnou se Sílou Tao!
Žák nesmí nikdy ztratit bezvýhradnou pokoru! To je záruka velkých vítězství nad sebou, to je základ potřebných úspěchů v přeměně duše!
Nelze souhlasit s Tao napůl: to vyvolává nebezpečnou trhlinu.
Jestliže člověk začíná vydávat svoji vůli – za Vůli Tao, je to cesta k záhubě, která nepozorovaně pohlcuje všechny předchozí úspěchy duše.
Jenom úplná pokora před Vyšší Vůlí je lékem na tuto smrtelnou nemoc – pýchu.
Pyšný a samolibý je «těžký»: on se utápí v neřestech, spoutávajících ho svou tíhou, a on utrpí porážku v nejdůležitější bitvě svého života!
Avšak pokorný a nezištný je «lehký». A proto nic pro něho nemůže být vážnou překážkou! Rychle může získat průzračnost těla a zjemnělost duše.
Zármutek a hněv jsou společníky pýchy.
Klid a radost jsou společníky bezvýhradné pokory.
Ve stavu velikého klidu – přijímej neodvratné.
Všechno ve světě hmoty je podřízeno Člověku, žijícímu ve Splynutí s Tao.
On nemá přání, odlišující se od Vůle Tao, nemá názory, rozcházející se v něčem s názory Velikých Te.
Jsou mnozí lidé – ti, kteří pouze slyšeli o moudrém a prospěšném, ale stejně to neudělali základem svých životů, – a už se považují za vědoucí a pyšní se; myslí si, že jim není rovno... Podívej se, nakolik je jejich pýcha směšná ve Světle Pravdy!
Pyšný člověk, ovládaný neřestnou myslí, má sklon vidět neřesti v druhých a odsuzovat všechny lidi okolo sebe. Ale nedostatky v sobě samotném nepostřehne!
Avšak doopravdy rozumný člověk, pokud uvidí nedostatky druhého, bude odstraňovat ty samé neřestné vlastnosti v sobě, jako by se podíval do zrcadla, nastaveného před ním Tao.
Pomoci druhým je možné pouze tehdy, pokud se oni sami snaží o svou přeměnu.
K těm, kdo jsou připraveni uslyšet, – má smysl mluvit, obracet se k nim.
Ale není radno vměšovat se do osudů těch, kdo zavrhli ponaučení Tao.
Dokonale moudrý hledí na všechny bytosti z pozice Tao – očima, naplněnýma láskou. On koná, a přitom zachovává Splynutí s Tao – v Jeho Velikém Klidu. Jeho činy jsou bezchybné, poněvadž vycházejí z Tao, a proto se Ho pohana od lidí neřesti nedotýká.
On je nezranitelný pro nenávist a odsuzování, poněvadž se Ho takové emoce nemohou zmocnit: vždyť On žije v Tao!
Dokonce i Jeho tělu mohou lidé zla ublížit jen v tom případě, pokud na to mají Vůli Tao.
Domlouvat lidem je těžká a nevděčná práce. Ale slouží ve prospěch Tao.
Ať tě třeba z devíti tisíc lidí jen devět skutečně uslyší a jen jeden dokáže vyplnit, co bylo řečeno – ale i tehdy z toho bude velký užitek! Poněvadž ten jeden dosáhne větších úspěchů, nežli všech devět tisíc ostatních.
* * *
Jednoho dne Chuang-Di řekl:
– Teď pro tebe nastal čas vrátit se k životu v osamění. Vydáme se do hor...
– Ale Chuangu-Di! Vždyť ještě tolik lidí potřebuje moji pomoc!
– Nu co, dělej si, co chceš...
... Lao-C' nasměroval oslíka do údolí – tam, kde byla v dálce vidět nejbližší vesnice... Začal se nořit do meditace, ale najednou si všiml, že oslík sám změnil trasu – a beze spěchu vystupuje nahoru po svahu.
Lao-C' se obrátil k Chuangovi-Di:
– Ty neschvaluješ moje přání pomáhat lidem? Ale vždyť Ty Sám jsi mě o tom nedávno poučoval!
– Jsou různé způsoby a možnosti, jak to dělat. Já to například teď také dělám. A dělám to – nejen s tebou. Já mohu pomáhat současně mnoha lidem, protože ovládám Velikou Sílu Tao ve vší úplnosti.
Nelze být v rozporu s Tao, dokonce ani v drobnostech! Je důležité – naučit se pociťovat Vůli Tao stále!
Úplné podřízení rozvinutého lidského rozumu Vůli Tao – je jeden z bodů učení.
Jestliže úplně vypneš schopnost myslet – budu se ti smát: vždyť Já hlupáky nepotřebuji! Ale pokud tvoje mysl bude odporovat Moji Vůli – pak Já odejdu stranou a budu čekat na to, až se ty, konečně, zatoužíš se Mnou sjednotit...
– Je třeba najít «zlatou střední cestu»?
– Ano. Pouze pokud budeš pečlivě dodržovat «zlatou střední cestu», udržíš se na Cestě k Tao! Na tomto základě tě učím pociťovat ty nejmenší nuance Vůle Te a Tao!
Vždyť právě teď přichází tvůj čas úplně se sjednotit s Mojí Velikou Sílou!
Ale pro to, aby bylo možné získat úplnost takového Splynutí, je nezbytné osvojit si umění rozplývat se. Je třeba umět mizet v Bezbřehém Oceánu Tao!
Právě tak, jako když kapka vody, spadlá do vody, ztrácí svoje hranice a stává se neoddělitelnou součástí vody, právě tak, jako když řeka, vtékající do oceánu, ztrácí svůj proud a břehy, – tak i duše musí umět naplno ztratit svoji individualitu a oddělenost, když se vlévá do Tao: aby zůstaly jen jednotná Láska, jednotná Moudrost a jednotná Síla!
Ty jsi se naučil rozplynutí ve Splynutí se Mnou.
Teď musíš jít do hloubky – ve srovnání s tvým obvyklým vnímáním Mne!
Já jsem – Sám Sebou – proložil Cestu od srdce člověka do Příbytku Tao! Když ji projdeš, můžeš už navždy žít ve Splynutí s Nejjemnějším!
Pociť – jaký jsem Já! Všechno, co nejsem Já, je podobné oděvům Mého Neohraničeného Vesmírného Těla Vědomí!
Pociť Můj Vesmírný Majestát a Sílu!
Nejmenší pohyb Mých Rukou je schopný měnit světy! Ale, pokud to není bezpodmínečně nutné, Já zachovávám Veliký Klid.
Tao přebývá ve stavu Velikého Klidu. A jenom z Příkazu Tao vychází z Jeho Příbytku pohyb, vytvářející novou skutečnost.
Tento pohyb je Tvořivý Božský Oheň Velikých Te. On je Síla, projevující nebo ničící součásti Univerza, a také kontrolující a usměrňující všechno, co se děje.
Takhle Já všechno řídím, a přitom zůstávám ve Splynutí s Průzračným Klidem Oceánu Tao, v Hlubinách pod Tvořivým Plamenem.
Ať už mám materiální tělo nebo ho nemám, Já vždy Sám Sebou pociťuji veškeré Absolutno.
Moje Tělo – pokud ho Já stvořím – je podobné maličkému prstu na jedné ze spousty Mých Rukou. Já mohu konat s pomocí tohoto prstu, ale nezužuji pociťování Sama Sebe do tohoto natolik malého fragmentu života vesmíru.
Ty také můžeš postupně rozšiřovat svoje vnímání v tomto světě a ve světech jemnějších – sebou-duší, když budeš obemykat láskou a klidem stále větší objem mnohorozměrného Univerza.
Zpočátku ještě nebudeš v úplné míře slit se Sílou. Ale, získávej stále větší zkušenost života ve Splynutí s Tao, a vzrůstej v Lásce a Moudrosti! Prostřednictvím toho budeš postupně získávat stále větší možnosti projevovat Velikou Sílu Tao.
Zůstávej Jedno – s nekonečným průzračným nejjemnějším stavem Prvotního Tao!
Nepřestupuj hranice Oceánu Tao, dokonce ani když vejdeš do slupky svého těla!