Tao-Te-Ting 5
Tao-Te-Ting 5
41. Když se moudrý člověk dozví o Tao, usiluje o seberealizaci v Něm.
Ale když se o Tao dozví nemoudrý, – pak Ho hned uchovává ve své mysli, hned zase ztrácí.
A hloupí, když uslyší o Tao, Ho vystavují posměškům. A Ty, Kdo poznali Tao, – nazývají zbloudilými, pomatenými... Moudrost se jim zdá být bláznovstvím..., vyšší spravedlnost – špatností..., počestnost – zkažeností..., veliká pravda – lží...
Ano, veliký čtverec nemá úhly, veliký zvuk nelze uslyšet, veliký obraz je nepřehlédnutelný...
Ano, Tao je skryto před jejich pohledy. Ono vede k Dokonalosti jen důstojné!
42. Z Tao kdysi vzešel Jeden, On vzal s Sebou ještě Dva, ti Dva – ještě Tři, a Oni všichni se začali zabývat tvořením různorodých forem života na planetě. *23
Všechny tyto bytosti se dále dělí na páry protikladů jin a jang a naplňují se energií čchi*24. A při jejich vzájemném spolupůsobení dochází k jejich dalšímu rozvoji.
Všichni se bojí osamělosti a vnímají ji jako utrpení. To se konkrétně týká i pozemských vládců.
Oni se starají jen o sebe; pomoc druhým odmítají.
Ale správné rozhodnutí spočívá právě v tom, aby se věnovali péči o druhé, a zapomínali přitom na sebe.
Moudrý duchovní činitel, který svůj život zasvětil blahu všech, nebude poražen smrtí. A tato slova – já vyzdvihuji před všemi jinými poučeními všech mudrců!
Dosáhnuvší Tao v Něm splývají v Jednotné Jedno.
43. Ve světě se stává, že ti nejslabší vítězí nad těmi nejsilnějšími. Příčina je v tom, že Te proniká všude a do všeho, všechno prosycuje a všechny řídí.
Právě proto já vidím prospěch konkrétně v nekonání.
Ve světě není nic tak významného, co by bylo možné srovnat s učením o vnitřním tichu a prospěšnosti nekonání!
44. Co je potřebnější: život – nebo sláva? Co je dražší: život – nebo bohatství? Co je těžší prožít: získání – nebo ztrátu?
Mnoho ušetříš – o mnohé přijdeš! Mnoho nashromáždíš – mnoho i ztratíš!
Znej míru – a vyhneš se nezdarům. Znej mez – a nebude riziko. A pak prožiješ život v klidu, bez obav!
Kdo zná míru – ten nebude mít neúspěchy. A kdo se umí včas zastavit – ten se vyhne neštěstí. A díky tomu může uspět v postižení Prvotního a Věčného Tao.
45. Velkolepou Dokonalost si mohou splést se šílenstvím, veliký objem – s prázdnotou, velikou křivku – s přímkou, veliký důvtip – s hloupostí, velikého řečníka – s neumějícím mluvit.
Intenzívní pohyb vítězí nad chladem, nepohyblivost – nad horkem.
Pouze klid a harmonie mohou zajistit správné pochopení všeho, co se děje ve světě.
46. Jestliže země žije podle zákonů Tao – pak se koně zabývají obděláváním polí.
Ale když je v zemi Tao zavrženo – po polích se prohánějí bojoví koně.
Není větší neštěstí, nežli neomezené «pozemské» vášně! A nic tak neničí, jako usilování rozmnožovat «pozemská» bohatství!
Kdo se umí spokojit s tím, co má, – ten je vždy šťastný!
47. Moudrý, nevycházeje ze svého dvora, poznává svět. Nevyhlížeje z okna, vidí Prvotní Tao. On nechodí daleko, aby poznal víc.
Moudrý nikam nejezdí – ale všechno zná, nedívá se – ale všechno pojmenovává, vnějšně nekoná – ale všeho dosahuje.
On ve svém srdci nachází všechno, co je třeba. *25
A proto tedy moudrý zná to, k čemu není možné dojet, ani dojít. A může vidět to, co není viditelné prostému oku.
48. Kdo se učí – ten s každým dnem zvětšuje svoje znalosti. Kdo slouží Tao – ten ze dne na den zmenšuje svá «pozemská» přání. V nepřetržitém zmenšování «pozemských» přání člověk dochází až k nekonání.
Jen v nekonání je možné ovládnout všechna tajemství vesmíru! Ale bez nekonání toho není možné dosáhnout.
49. Moudrý člověk nemá ziskuchtivé pohnutky. On žije zájmy druhých lidí.
Já dělám dobrým dobro, nedobrým – také přeji dobro. A to je ctnost , vlastní Te.
S čestnými lidmi jsem čestný, s nečestnými – jsem také čestný. A to je čestnost, vlastní Te.
Moudrý člověk žije v klidu ve svojí zemi. Ale tam přece žijí i druzí lidé: dobří – i zlí, čestní – i lživí, rozumní – i hloupí, zištní – i žijící zájmy druhých lidí, vnímající Tao – i zavrhující Ho.
Moudrý se dívá na národ, jako na své děti.
50. Lidé na Zemi se rodí a umírají. Z každých desíti přibližně tři poté pokračují v rajské existenci, tři se vydávají cestou smrti do pekla, a ještě tři – jsou ti, kdo nedosáhli úspěchu v rozvoji duše kvůli zaujetí «pozemskými» věcmi.
Ten, kdo si osvojil pravý život, jdouce po zemi, – ten se nebojí nosorožce ani tygra, a když vstupuje do bitvy, nebojí se ozbrojených vojáků. Nosorožec nemá kam vrazit do něho svůj roh, tygr nemá kam zatnout do něho své drápy, vojáci nemají jak napadnout ho svými meči. Proč je to tak? To se děje kvůli tomu, že pro něho smrt neexistuje! *26
Vysvětlivky:
23 jedná se o vystoupení z Tao několika Svatých Duchů (Te), Kteří měli za úkol vytvářet a poté pečovat o evoluci vtělovaných duší na naší znovu osidlované planetě. (Podrobněji – dále v této knize).
24 Ve výslovnosti v jiných jazycích – ki.
25 Nejedná se pochopitelně o materiální, ale o duchovní srdce – rozvinuté metodami buddhijógy, které se stalo ohromným. Právě uvnitř něho poznáváme Tao. A z něho také nalézáme přístup k jakékoliv bytosti.
26 Člověk, který se stal, díky osvojení metod buddhijógy, nekonečně ohromným duchovním srdcem, a který jím navíc splynul s Tao, – Se úplně pohodlně a plnohodnotně pociťuje mimotělesným. A On – jako ohromné Vědomí – nemůže být napaden ani zvířetem, ani lidskou zbraní. On je Nesmrtelný.
