Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tao-Te-Ting 2

7. 4. 2017

Tao-Te-Ting 2

 

11. Třicet paprsků se spojuje v jednom kole velocipédu. Ale používání kola závisí také i na prázdnotě mezi paprsky.

Z hlíny se dělají nádoby. Ale jejich upotřebení závisí na prázdnotě v nich.

V domě se dělají stěny, dveře a okenice na oknech. Ale používání domu také závisí na prázdnotě v něm.

Právě tak se slučují užitečnost předmětů – a prázdnoty.

12. Ten, kdo vidí ve světě jen pět barev, – ten je podobný slepému.

Ten, kdo poslouchá jen zvuky materiálního světa, – ten je podobný hluchému.

Ten, kdo při ochutnávání pociťuje jen chuť materiálního jídla, – ten je na omylu.

Ten, kdo se v honbě za kořistí žene jako blázen, – ten je šílený.

Když sháníš drahocennosti a šperky, – způsobuješ si škodu.

Avšak usilování moudrého je zaměřeno k tomu, aby učinil život sytým, a ne k tomu, aby měl mnoho věcí. A on si tím, že se uspokojuje málem ve světě hmoty, vybírá Prvotní.

13. Sláva a hanba jsou stejně strašné. Proslulost je velké neštěstí v životě.

Co znamená, že sláva a hanba jsou stejně strašné? To znamená, že lidé riskují a bojují za slávu, a potom se ji bojí ztratit.

Co znamená, že proslulost je velké neštěstí v životě? To znamená, že já mám veliké trápení, protože si vážím svého jména.

Když si nebudu vážit svého jména, – tak nebudu mít ani spoustu trápení.

Proto se moudrý nikdy nesnaží vychvalovat sama sebe. On jen obětavě slouží lidem. A proto může žít mezi nimi v klidu. On s nikým o nic nebojuje – a proto je nezranitelný.

14. Jestliže se chceš podívat na Tao – hned Ho nezpozoruješ. A proto Ho nazývají těžko spatřitelným.

Jestliže Ho chceš slyšet – hned Ho neuslyšíš. A proto Ho nazývají těžko slyšitelným.

Jestliže se pokoušíš se Ho zmocnit – není jednoduché Ho dosáhnout. A proto Ho nazývají těžko zachytitelným.

V Něm jsou Ti, Kdo vzbuzují nadšení! *12 Přičemž jsou Oni všichni sliti v Tao v Jedno.

Tao je stejné nahoře i dole.

Tao, protože je rozměrově neomezené, – nemůže být nazváno jménem někoho konkrétního z Nich.

Oni vycházejí z Tao, a projevují Každý Svou individualitu – a poté se znovu vracejí k nepřítomnosti individuálního projevu – v Něm.

Tao nemá tělesný obraz ani tvář. Proto se o Něm mluví jako o skrytém a tajemném.

Setkávám se s Tao – a nevidím tvář Jeho, následuji Ho – a nevidím záda Jeho.

Pokud budeme přísně následovat odvěkou Cestu přeměny sama se jako vědomí – můžeme poznat ten Věčný Počátek. Tato Cesta je Cestou k Tao.

15. V dávných časech ti, kdo byli schopni duchovního Osvícení, poznávali skryté a těžko poznatelné malé a velké stupně této Cesty.

Tyto duchovní askety bylo těžké rozpoznat. Jen v obecných črtách vykreslím jejich obraz: oni byli ostražití, jako by přecházeli v zimě horskou bystřinu, oni byli obezřetní, poněvadž se vyhýbali cizím lidem, oni byli vždy soustředění, poněvadž si uvědomovali dočasnost svého přebývání na Zemi, oni byli bdělí, jako by šli po tajícím ledu, oni byli prostí a nevybíraví, oni byli neobemknutelní jako údolí, oni byli nepřístupní pro prázdné pohledy.

To byli ti, kteří při zachování klidu, dokázali to špinavé přeměňovat na čisté.

To byli ti, kteří pomáhali evoluci Života.

Oni uctívali Tao a spokojovali se s málem ve světě hmoty. Nepřáli si mít mnoho, ale omezovali se na to, co už mají, a nehledali nic víc.

16. Dovedu práznotu*13 v sobě až do konce, a získám úplný klid! Ať se všechno kolem děje samo sebou! Ať všechno kolem rozkvétá duchovně a pozdvihuje se k poznání své pravé Podstaty*14!

Ti, kdo došli k poznání své úplné Podstaty – získávají úplný klid. Je to získání spo,lečného Příbytku všech Dosáhnuvších*15.

Přebývání v Příbytku Dosáhnuvších se musí stát trvalým. Ten, kdo získal takovou stálost, se nazývá Osvíceným, Dokonalým a Dosáhnuvším Vyšší Moudrosti.

Dosáhnuvší tohoto Příbytku Sami Sebou projevují Jednotné «My», Které je i Nejvyšším Vládcem. Ten Příbytek se také nazývá Nebe*16. A je to Příbytek Věčného Tao.

Tao je netělesné Ono nemůže být nikým «uchváceno». A proto je nezranitelné.

17. Nejvyšší Vládce dává možnost rozvoje vědomí všem Svým poddaným. Ale On se nesnaží je obdarovávat nebo je odměňovat «pozemským». On se také nesnaží v nich vyvolat strach ze Sebe, aby se před Ním třásli.

Avšak ten, kdo jen hloupě věří, – ten o tom neví. Ale Poznavší Ho – ten už nevěří hloupě.

Ó, jak hluboká je to pravda!

Když jsem dosáhl úspěchu, pokračuji ještě dále – a stále více pochopení o Všem se přede mnou otevírá.

18. Jestliže v zemi zavrhli Veliké Tao – pak začínají rozhovory o «humanizmu», «spravedlnosti»... Ale v této situaci je mudrování takového druhu jen veliké pokrytectví!

Podobně tomu, jako když je v rodině svár, – začínají požadavky «synovské úcty» a «otcovské lásky»...

A když takový nepořádek zavládne v celém státě – objevují se hesla «patriotizmu», «lásky k vlasti»...

19. Až budou odstraněny lež a pokrytectví takového druhu – bude národ stokrát šťastnější. Lživost, touha po obohacení, zlodějství, krutost k živým bytostem – všechno tohle zmizí tehdy, až budou mít lidé pravé vědomosti. Poněvadž všechny lidské neřesti pocházejí z nedostatku vědomostí. Právě vědomosti ukážou lidem, že je v jejich vlastním zájmu být prostí a dobří, zmírnit vlastní «pozemská» přání a osvobodit se od zhoubných vášní.

20. Přestaňte zachovávat věrnost věcem, ke kterým jste připoutáni, – a osvobodíte se od trápení a lítosti k sobě! Jenom, pokud se tak zachováte, můžete získat pravou Oporu*17 v životě! Cožpak nestojí za to vzdát se kvůli tomu v národě obecně přijatých očekávání a zvyků?

Avšak jak veliký je rozdíl mezi dobrem a zlem!

Nedělej to, co je nepříjemné druhému, – už pouze s tímto jedním principem je možné zmenšit chaos, a zavést ve společnosti pořádek.

Ale dosud... všichni lidé holdují prázdnotě... A společnost zachvátil chaos...

Jenom já sám jsem pokojný a nevystavuji se na odiv veřejnosti. Já jsem podobný dítěti, které se vůbec nenarodilo v tomto světě prázdnoty...

Všichni lidé jsou zotročeni pozemskými přáními. A jenom já sám jsem se odřekl všeho, čeho si oni cení. Já jsem k tomu všemu lhostejný.

Všichni lidé žijí ve svém egocentrizmu. Jen já sám jsem si zvolil zbavit se ho.

Já – pluji Proudem Vědomí v Prostoru a nevím, kdy se zastavím...

Já – v srdci svém poznávám Tao! Ó, jak je jemné!

Já se odlišuji od ostatních tím, že si cením To, Jež stvořilo všechny naše životy.

 

 

Vysvětlivky:

 

12 Jedná se o Svaté Duchy, vycházející z Tao a soutotožné s Ním. V křesťanské tradici se souhrnně nazývají Svatým Duchem.

 

13 V konkrétním případě se jedná o meditativní Nirvánický stav Nirodhi, při kterém individuální «já» úplně mizí, rozplývá se v Tao.

 

14 Átmanu, Vyššímu «Já», Tao.

 

15 A to je Příbytek Stvořitele.

 

16 Nebo Nebesa.

 

17 Tao.