Mnišství
Mnišství
"...Prozření jednoho člověka nerozprostírá svá křídla nad druhým.
A každý z vás stojí o samotě před Ním..."
"Pouze v opravdovém mnišství
je Bůh poznatelný!"
Vladimir Antonov
(Z filmu "Místa síly")
Už jsem vám vyprávěla, že se průběh mého života od určité chvíle zřetelně rozdělil na dva proudy. A teď se ten, který plynul v materiálním světě prudce zpomalil, a ukončil tak zbytečnou honbu za iluzorními, nepotřebnými hodnotami. Ale ten druhý, který mě nesl k úplnému poznání Stvořitele, se neuvěřitelně intenzívně zrychloval. Od určité chvíle obvyklý průběh událostí přestal existovat. Zůstaly jenom stupně Cesty, které předurčovaly životní změny na materiální úrovni.
Mnich je ten, kdo se úplně zasvětil pouze Bohu: Jeho poznávání v lásce k Němu a sloužení Mu, uskutečňovanému prostřednictvím duchovní pomoci druhým lidem.
Já jsem naprosto vyznávala tuto formulaci, kterou mi předal Vladimír. Ale jedna věc je teorie, a druhá – její realizace v těžkém skutečném životě.
A Bůh mě postavil do situace, kdy jsem musela udělat rozhodující volbu.
... Dost dlouho jsem svoji milovanou práci v kinostudiu vykonávala současně s duchovní učením. Ale teď mi náhle dali práci ve filmu, spojenou s expedicí do Egypta (bezplatný zájezd, výplata v tvrdé valutě, vynikající režisér i herci). Ale na druhé straně nám tady Božští Učitelé Ptahhotep a Elisabeth Haich začínali poodhalovat tajemství ezoterických vědomostí právě toho starodávného Egypta.
Chápala jsem, že pokud odjedu na expedici, už nikdy se mi neotevřou ty dveře, které mi nyní otevírá Bůh.
O této situaci jsem Vladimírovi nic neřekla: věděla jsem, že pokud se ho zeptám, řekne: " No pochopitelně, jeď, jestli chceš!"... Svoji volbu jsem musela udělat sama. A ta pro mně byla jasná: odmítla jsem jet, předala jsem svou práci velice dobrému člověku,... nechala jsem svoje klíče uvnitř kostymérny a zabouchla za sebou... Dveře do světa iluzí se za mnou zamkly na dva západy – navždy...
Jiný způsob života, nežli život naprosto zasvěcený jen službě Bohu a Cestě k úplné realizaci smyslu své existence už pro mě nebyl myslitelný. Teď už se mě Bůh na to nemusel vyptávat, cesta zpátky už neexistovala!
* * *
Skutečné mnišství je stav života duše "tváří v tvář" s Bohem. Právě tohle je pravé mnišství, a vůbec ne opuštění "světa", přijímání nových jmen, nošení speciálních uniforem, atd.
Vladimír nás vždy učil vzájemnému kontaktu přímo s Bohem.
Konkrétně nám občas ukládal zůstávat o samotě s Bohem v lese; museli jsme se rozejít na určivou vzdálenost jeden od druhého, – abychom pocítili, že je jen On a já.
A jedenkrát dokonce každý z nás žil po celý týden v úplném lesním "zátvoru". Tehdy jsme poprvé sami hledali místa síly a učili se pociťovat bezprostřední vedení Boha.
To byla pro nás neocenitelná zkušenost, umožňující nám ještě úplnější a bližší kontakt s Ním – Milujícím Otcem, Přísným Učitelem, Jediným Milovaným, Nekonečným Oceánem Lásky...
A Bůh Sám rozvíjel situace v našem životě tak, abychom pochopili: že bychom se měli spoléhat jen na Něho a už na nikoho jiného, dokonce ani na vtěleného Mistra, a ani na ty nejdražší a nejbližší společníky na Cestě.
* * *
Jestliže mně na prvních stupních Cesty Bůh říkal jen povzbuzující slova, diktoval mně sloky veršů, vyprávějící o lásce a blaženosti Splynutí s Ním, pak čím hlubší a zralejší byly moje vzájemné vztahy s Ním, tím přísněji se ke mně choval.
Čím blíže člověk k Němu přichází – tím větší úsilí On od svých učedníků vyžaduje.
Pro ilustraci zde uvedu některé úryvky z mých besed s Ním:
– Meditace nemůže být bez lásky!
Proč někdy láska v tobě zmizí? – Je to proto, že nějaká část tebe-duše ještě není očištěná od neřestí, nestala se ještě tou křišťálovou jasností, která se jediná může vlít do Mne! Duše musí být zářivě čistá, něžně průzračná a nebojácně zaměřená!
To je tvoje práce pro Mne: očistit se od neřestí, předělat se jako duši, a naplněná láskou se Mi nabídnout.
To, co děláš jen z napodobování, a ne z vnitřního přesvědčení, – to není pevné a ať to tedy odpadne, jako slupka.
Ti, kdo jsou "vedeni na vodítku" do Mne nemohou vstoupit!
Musíš se naučit spoléhat pouze na Mne – a být nebojácná! Vždyť srdce, naplněné Mojí Láskou, se nemůže bát ani o sebe, ani o druhé!
Pochop, že Moje péče, vůbec nespočívá v tom, abych vytvářel pohodlí a klid pro tebe a další Mé učedníky. Moje současná péče je v tom, abyste vy překonali "sami sebe" při odstraňování "lidské formy"*1
Uč se proto každou situaci, kterou vám vytvořím, využít k dobru pro tebe a pro vás všechny. Déšť, chladno, zrušení vlaku – to všechno se může změnit v požehnání! Naučte se využít každou situaci, abyste se stali lepšími.
Neboj se nezdarů! V porážkách se zoceluje vůle k vítězství! Ten, kdo hledá snadné cesty, nedokáže dojít až do konce!
A pochop: Já si přece nemyslím, že se okamžitě můžeš stát dokonalou. Přijímej klidně ten fakt, že u toho, kdo se odvážil konat, jsou chyby nevyhnutelné. Prostě pochop, že moudrý neopakuje chyby dvakrát.
A ještě si pamatuj: Já jsem vedle tebe, Já jsem vždy připraven přijít ti na pomoc!
Já tě učím SPOLUPRÁCI se Mnou! Jenom tak se naučíš žít a jednat ve Splynutí!
Zapamatuj si pevně a navždy:
Situace "nic se mi nedaří" je výzva! Je to výzva zlepšit se – a zdolat následující stupeň! Život duchovního vojína se skládá z výzev, které on přijímá jako veliké dary, – a z bitev za svoji bezchybnost vychází jako vítěz!
Uč se konat v Jednotě se Mnou! Já už od tebe nebudu přijímat sloužení "šúdry", který jen vykonává, co je mu nařízeno. Já čekám iniciativu a tvořivost! Já přijímám pouze dary lásky!
Ale neobhajuj si ani právo ega na "sebeurčení"! Ty Mi nabídneš svoje dary, svoje myšlenky a svoje návrhy. To, co Já přijmu, budeme potom uskutečňovat spolu: ty a Já. Tato společná práce tě bude učit Jednotě se Mnou!
Nesmíš být třískou, odevzdaně plující na vlnách oceánu, ale ani lodí, která navzdory vlnám a větrům udržuje svůj kurs, – ale musíš být vlnou, sounáležitou s Prvotním Oceánem Mne! Když se vlna zvedá a zase spouští – nepřestává přitom být Oceánem, a když pak přijde bezvětří – už vlny nejsou, je jen Oceán!
Naprav se! Nenuť Mě, abych ti dělal bolest!
Pochop: když tě kárám, bolí Mě to vždy víc, než tebe! Nepůsob Mi bolest!
Existují události, které přicházejí do tvého života následkem setrvačnosti a pasivity tvého života. Jestliže člověk, který se vydal na duchovní Cestu, velmi dlouho nemění celý ostatní způsob života, pak jsou následkem tohoto neodpovídajícího růstu duše a starých okovů materiálního světa vyvolávány události, které rozbíjejí okovy těchto zastaralých stanovisek prostřednictvím kataklyzmat.
Je zapotřebí stále intenzívnější život ve Mně, se Mnou!
Je zapotřebí nebojácnost při odstraňování všeho, co překáží!
Pomalu probíhající proces umožňuje uskutečňování negativní karmy.
Ale je možné v životě předbíhat její projevy na materiální úrovni správným jednáním a Splynutím se mnou v Lásce! To se týká všech, kteří ve svém duchovním snažení chtějí dosáhnout něčeho vyššího, nežli jen "život spravedlivého". To znamená – těch, kdo jdou Přímou Cestou!
Všechno závisí na rozměrech tvé "nádoby": na tom, kolik jsi schopna do ní vtěsnat. Já jsem připraven ti nabídnout celý Oceán Mé Lásky, Moudrosti a Síly! Já jsem připraven darovat Sama Sebe – tobě a každému...
Ale ty Oceán obsáhnout nemůžeš. Jenom Oceán pojímá do Sebe – jak tebe, tak i všechno existující.
A jednou, až se naplnění tvé "nádoby" stane totožným s Mými Hlubinami a rozměrově dostatečným pro zachování uvědomění ve Mně, mohu tu nádobu odstranit, rozbít iluzi tvojí oddělené existence. A ty poznáš, že jsem jenom Já, že jen Já existuji, že ty jsi Já!
V současnosti, dokud nemůžeš po celý čas být ve Mně, plnohodnotně se pociťovat Mnou, je nejlepším způsobem jak žít – nezištné sloužení Mně! Je to nejlepší způsob života, umožňující získávat nedostatkové vlastnosti: energičnost, sebekázeň, klid, nepřipoutanost k pozemskému, šlechetnost, schopnost rychle myslet atd.To všechno na podkladě bhakti, oddané lásky k Bohu, umožňuje vymazat neřesti z duše a odstranit i zbylou negativní karmu z minulosti. To ti umožní správně růst. Ty, kdo Mně slouží, a přitom zapomínají na sebe, Já k Sobě přibližuji Sám. Obklopuji je láskou a péčí Otce i Matky. A stále s nimi přebývám.
Totální reciprocita*2 se musí stát tvým základním stavem. Vždy se pociťuj rozpuštěnou v Oceánu Mne!
Plnohodnotně Mě vnímat, vnímat Moji Vůli, je možné pouze na podkladě klidu a rozplynutí. Jestliže si to osvojíš – staneš se Jedním se Mnou.
Jenom láska se rozplývá v Lásce!
Jenom ve vzájemné lásce je možný Klid, Něžnost, Splynutí vědomí!
Všechno ostatní je smetí, které nechť vypluje na povrch a je odneseno proudem!
Ty jsi v Oceánu Mne: v Oceánu Čisté Lásky! Staň se tím Oceánem!
... Stabilní spokojenost se sebou, se svými úspěchy – překáží jemnému a čistému vnímání Mne.
Je možné se donekonečna ponořovat do Mne, a poté se navracet do pohodlné "lidské formy", a nezažívat přitom to nepohodlí, ten protiklad mezi těmito dvěma stavy.
Stabilita "já" při nepřítomnosti úsilí o rozplynutí se v Hlubinách Mne – se časem stává "pouty na nohách".
Ten, kdo stojí na místě, se ode mě vzdaluje. Je to podobné jako v těhotenství: je překrásné, dokud plod roste, ale musí se přece uskutečnit i porod – jak by to mohlo být jinak?*3
Nelze se uspokojovat už dosaženým, pokud úroveň předchozích úspěchů vytváří bahnité jezero se stabilními břehy – místo mohutné řeky, tekoucí do Oceánu Mne!
Splynutí se Mnou, které se neprohlubuje a nerozšiřuje v neustálém hledání nových možností darování Mi své lásky a dávání Mne druhým, po nějakém čase přestává být Splynutím, poněvadž Já vám nedovolím stagnovat.
Ten, kdo si myslí, že už došel a že teď může "odpočívat na vavřínech", vstupuje na cestu degradace.
Splynutí, které se neprohlubuje, – se zmenšuje!
Láska, která nevzrůstá, – pohasíná!
Úkolem je – stát se Mnou ve vší úplnosti! A to neodbydeš tím, že se mi "zavděčíš" maličkostmi! Buď zdoláš nový stupeň svého bytí – nebo to znamená –v tomhle vtělení už dost!
A Já vůbec nepočítám s tím, že ten stupeň můžeš zdolat hned napoprvé. Já nikdy neodsuzuji ty, kdo padají, zvedají se a začínají všechno od začátku!
Žehnejte obtížím, protože skrze ně rosteme!
Jeden z meditačních stavů, osvojovaných v buddhijóze (podrobněji – v [7] a v našich videofilmech).
