Kniha Vojína Ducha 4
Vojín Ducha nikdy nevychází ze stavu lásky: vždyť přeměnil sám sebe v Lásku! Stal se Oceánem Lásky a Blaženosti — a vyjít ze stavu lásky je pro něj tak těžké, jako je těžké oceánu vylít se ze svých břehů!
Vojín Ducha může splynout s tím, co vidí. Vidí řeku — a může splynout s tou řekou; vidí strom — a může splynout s tím stromem; vidí prostor — a může splynout s tím prostorem; vidí les — a může splynout s tím lesem; vidí moře — a může splynout s tím mořem; vidí Svatého Ducha — a splývá s Ním; vidí Tvůrce a vchází do Splynutí s Ním ve Veliké Lásce!
Ale s čím splynout nemůže — to je hrubost, agresivita, násilnost, nepřátelství, zrada, ctižádostivost, lenost, zahálka — i když je vidí všude.
Proč je to tak? Proto, že Vojín Ducha se stal natolik velkým a pohyblivým vědomím, že se může slévat se vším, s čím si přeje! Ale je pochopitelné, že si ke splynutí vybírá to, co je lepší!
Vojín Ducha umí odpouštět. On je všeodpouštějícím. A odpustit pro něj neznamená žádnou komplikaci!A víc, než to — nemá co někomu odpouštět! Vždyť se nikdy na nikoho neuráží! Protože v něm nezůstalo to, co se může urážet, mstít, hájit si svoje, hněvat se, rozčilovat se, hádat se a vzdorovat…
Vojín Ducha není násilný. Nenutí lidi dělat to, co pokládá za správné, i když jim předkládá lepší řešení v každé konkrétní situaci: vždyť jeho moudrost je slita s Moudrostí Prvotního.On dává správné rady — ale netrvá na jejich vyplnění, dovoluje každému přijmout samostatná řešení. Takovým způsobem Vojín Ducha poskytuje druhým možnost vyzkoušet si následky jejich vlastních řešení. A — prostřednictvím toho — se lidé také obohacují zkušeností, i když někdy i negativní. Díky tomu se také — mohou stát silnějšími a moudřejšími. Vždyť i negativní zkušenost je důležitá!
Pochopitelně, že Vojín Ducha vždy upozorňuje, pokud je taková možnost, na to, «kam zavede» nesprávné řešení. Ale pokud člověk radu Vojína Ducha nepřijímá, tak to — už není vina Vojína Ducha, on udělal všechno, co bylo v jeho silách.
Vojín Ducha chápe, že Síla každému poskytla svobodu vůle — a každý má právo vybrat si svoji cestu sám! Ale copak by bylo možné, například, někoho donutit, aby upřímně miloval nebo přinejmenším, aby si vážil druhého nebo druhých?
Vojín Ducha není nezáživný! On nebude stát nad někým a stále opakovat: «Dělej, dělej!». Vždyť tak nejen vyčerpá sám sebe, ale ztratí i úctu toho, komu chtěl pomoci!
Vždyť copak by bylo možné si vážit nebo dokonce milovat toho, kdo nás neustále nudí? Takového je možné jenom… s obtížemi trpět, v lepším případě!
Vojín Ducha chápe, že Síla každému poskytla svobodu vůle — a každý má právo vybrat si svoji cestu sám! Ale copak by bylo možné, například, někoho donutit, aby upřímně miloval nebo přinejmenším, aby si vážil druhého nebo druhých?
Vojín Ducha není nezáživný! On nebude stát nad někým a stále opakovat: «Dělej, dělej!». Vždyť tak nejen vyčerpá sám sebe, ale ztratí i úctu toho, komu chtěl pomoci!
Vždyť copak by bylo možné si vážit nebo dokonce milovat toho, kdo nás neustále nudí? Takového je možné jenom… s obtížemi trpět, v lepším případě!
Vojín Ducha umí naslouchat! Umí poslouchat ticho, a v něm — Hlas Milovaného, který mu šeptá něžná slova…
Například:
Promluvíme si v tišině,
V Mojí Hlubině —
O tom, jak je krásné být ve Mně…
Promluvíme si v tišině, beze slov…
Beze slov rozplynout — v Blaženosti Splynutí vědomí,
Zbavených tělesných pout!
Jistě, Vojín Duch umí naslouchat i lidem, vniká, pokud to stojí za to, do toho, co říkají, ale nepřerušuje a neodporuje jim.
Ze všeho toho, co přichází do života Vojína Ducha, si on pro sebe ponechává jenom to nejlepší a nejdůležitější — to, co může posloužit na duchovní Cestě jemu a druhým. Všeho ostatního se zbavuje! Nezabývá se sběratelstvím nepotřebného haraburdí! Vždyť chápe, že nepotřebné věci odvádějí pohled duše od Boha.
Ale nikdy dobrovolně nevyhazuje to, co ještě může posloužit!
Ale nikdy dobrovolně nevyhazuje to, co ještě může posloužit!
Vojín Ducha se snaží žít v prostotě a klidu, dál od lidské marnosti a zvědavých očí… Znají ho mnozí, ale málokdo se domýšlí o jeho opravdové podstatě, o hloubce jeho vzájemných vztahů s Milovaným.Vždyť neduchovní lidé nejsou schopni to pochopit: dívají se jenom na vnější a to vnitřní nevidí!
A Vojín Ducha se každému otevírá natolik, nakolik to druhý může pochopit a obsáhnout.A pro velkou spoustu z nich je jednoduše «dobrý člověk».
A Vojín Ducha se každému otevírá natolik, nakolik to druhý může pochopit a obsáhnout.A pro velkou spoustu z nich je jednoduše «dobrý člověk».
Vojín Ducha nikdy nikomu v ničem nezávidí! Vždyť sám má to nejdůležitější, o čem by druzí lidé mohli jenom snít!
Vojín Ducha je připraven bránit ty, které miluje, dokonce i za cenu vlastního života! Nelpí na životě svého těla a je připraven položit ho za správnou věc!
Ve vyšších meditacích se Vojín Ducha ptá sám sebe: «Kdo jsem já?». A stalo se, — že najednou nenašel odpověď. Vždyť jeho předchozí «já» se rozpustilo, splynulo s Milovaným. A vždyť je teď — jenom On!Vojín Ducha se také ptá sám sebe: «Kde jsem?». A opět se zpočátku potýkal s odpovědí: vždyť je teď všude, tak jako jeho Milovaný! On je nahoře i dole, napravo i nalevo, a také «mezi»…
A na dlaně Vojína Ducha se teď mohou vejít velmi mnozí…
Vojín Ducha je připraven bránit ty, které miluje, dokonce i za cenu vlastního života! Nelpí na životě svého těla a je připraven položit ho za správnou věc!
Ve vyšších meditacích se Vojín Ducha ptá sám sebe: «Kdo jsem já?». A stalo se, — že najednou nenašel odpověď. Vždyť jeho předchozí «já» se rozpustilo, splynulo s Milovaným. A vždyť je teď — jenom On!Vojín Ducha se také ptá sám sebe: «Kde jsem?». A opět se zpočátku potýkal s odpovědí: vždyť je teď všude, tak jako jeho Milovaný! On je nahoře i dole, napravo i nalevo, a také «mezi»…
A na dlaně Vojína Ducha se teď mohou vejít velmi mnozí…
«Dosáhl jsi všeho! Už se nemusíš dále rozvíjet!» — to Vojínovi Ducha jednou řekla Síla.
«Nesmysl! Takové zprávy — jsou jenom pasti pro ty, kdo Tě nemilují!» — odpověděl Vojín Ducha.
A Síla jako odpověď Vojína Ducha ještě silněji objala svojí Láskou-Něžností — a rozpustila v Sobě! Vždyť on všechno správně pochopil!
«Nesmysl! Takové zprávy — jsou jenom pasti pro ty, kdo Tě nemilují!» — odpověděl Vojín Ducha.
A Síla jako odpověď Vojína Ducha ještě silněji objala svojí Láskou-Něžností — a rozpustila v Sobě! Vždyť on všechno správně pochopil!
Vojín Ducha se snaží být tam, kde se volně dýchá, kde je prostor pro duši!
Miluje přírodu a mnoho času tráví na jejích prostranstvích. Tam — v čistotě a klidu — může ještě lépe pociťovat svého Milovaného, stýkat se s Ním, být s Ním o samotě, být s Ním Jedno!
Miluje přírodu a mnoho času tráví na jejích prostranstvích. Tam — v čistotě a klidu — může ještě lépe pociťovat svého Milovaného, stýkat se s Ním, být s Ním o samotě, být s Ním Jedno!
Vojín Ducha — hoří! Jeho živel je — Oheň!
On je plamenem lásky, kterou zakouší k Němu, — a shoří, když se do Něho vlije.
Oheň ho pohání a nedovoluje, aby zemdlel a zanechal úsilí! Protože vždy je možné — ještě úplněji poznat Milovaného!
On je plamenem lásky, kterou zakouší k Němu, — a shoří, když se do Něho vlije.
Oheň ho pohání a nedovoluje, aby zemdlel a zanechal úsilí! Protože vždy je možné — ještě úplněji poznat Milovaného!
A Plamen Očišťující Milovaného jej Sebou objímá!
A Vojín Ducha se bude očišťovat a přetavovat v Něm — krok za krokem se stále více a více přeměňovat v Něho!
A zůstane jenom Plamen — něžný, měkký, rozpouštějící…
A zůstane jenom Plamen — něžný, měkký, rozpouštějící…
Co může být na Zemi lepšího, nežli život Vojína Ducha? Nic!
Život ve Věčné Kráse a neustálém obětování a konání hrdinských činů — co by mohlo být lepšího, nežli to? Copak je možné přát si jiný život?
Život ve Věčné Kráse a neustálém obětování a konání hrdinských činů — co by mohlo být lepšího, nežli to? Copak je možné přát si jiný život?
Vojín Ducha si vybral Blaženost Prvotního — a «zapomenul» na světské. Už ho víc nepřitahuje!
Vždyť se nic na světě nemůže srovnávat třeba i jen trochu — S Blažeností Prvotního!
* * *
Vždyť se nic na světě nemůže srovnávat třeba i jen trochu — S Blažeností Prvotního!
* * *
Poutník přestal mluvit.
Chlapec seděl, zasažený tím, co uslyšel a zapsal. Nemohl promluvit ani slovo. Zdálo se, že Veliké Ticho toho, co uslyšel, v něm pohltilo všechna slova a myšlenky…
Poutník vstal. Chlapec se vzpamatoval:
— A jak Vás můžu najít? Kde bydlíte? Učte mě dál! —zahalasil s prosbou v hlase.
Chlapec seděl, zasažený tím, co uslyšel a zapsal. Nemohl promluvit ani slovo. Zdálo se, že Veliké Ticho toho, co uslyšel, v něm pohltilo všechna slova a myšlenky…
Poutník vstal. Chlapec se vzpamatoval:
— A jak Vás můžu najít? Kde bydlíte? Učte mě dál! —zahalasil s prosbou v hlase.
— Dostal jsi svou první lekci! Zapamatuj si ji! A přičiň se, abys vyplnil všechno to, co jsem ti řekl. A Já Sám najdu tebe, až budeš připravený pokračovat v učení…
