Marie Magdaléna
Podobenství o kameni

"Nech umlknout všechno kolem, a pak uslyšíš

Jak ti pod nohama kameny zazpívají: Hosanna! Hosanna!"

Z opery "Ježíš Kristus – Superstar")

... Stalo se to dávno.

Byl jeden obyčejný, malý kámen.

Ležel na kraji cesty a klidně spal – nehybný, nevědomý...

* * *

Jednou na té cestě chtěli kamenovat ženu za její hříchy. A pohoršení v lidském davu vřelo, a zloba se rozlévala kolem a přibývala.

... Ale náhle se na prostranství začalo dít něco jiného.

Ježíš z Nazareta vystoupil a zastal se té hříšnice. Začal k lidem mluvit slova o laskavosti a porozumění...

Ale rozhořčení se po Jeho moudrých slovech hned neuklidnilo. A byly už ze země zvednuty kameny, aby hanbou a bolestí ocejchovaly tu ženu, co zhřešila i Toho, Kdo se za ni postavil.

Hle – už byl hozen v nenávisti kámen lidskou rukou na tu ženu, aby se odsouzení a potrestání hříchu mohlo stát očividným pro všechny...

Ale Ten, Který říkal slova Lásky – On tu nešťastnici zakryl Svým tělem!

* * *

Co může udělat obyčejný kámen, když do něho vložili nenávist a zlobu?

Co může kámen? On není schopný zastavit svůj pohyb v prostoru svojí ještě nerozvinutou vůlí... On je jen kámen – a je nad jeho síly zmírnit svůj úder do živého těla...

Ale zázrak z dotyku Mesiáše – ten se stal!

V obyčejném kameni se tehdy přeměnily energie. A zloba, kterou do něho vložili, – zmizela! A láska – zazářila ve vědomí krystalů – a usídlila se v tom kameni navěky...

* * *

A lidé, co tam byli, – ti se také zastavili... A nenávist v nich vyhasla po slovech: "Nechť ji ten, kdo je bez hříchu, odsoudí, může-li..." A ruce poklesly, a kameny z nich vypadly. A v duších uhasl hněv.

A každý se před Bohem zamyslel – sám nad sebou...

A dav se rozešel...

* * *

A ten kámen, který se kdysi dotkl Ježíšova těla – on ještě nyní leží u té cesty a pamatuje si, a ochraňuje lásku.

Tak se zloba přeměňuje Bezpodmínečnou Láskou!

A legendy říkají, že dokonce i kameny, kterých se Ježíš dotkl na Své pozemské Cestě, i nyní ve zvláštním tichu zpívají: Hosanna!

* * *

Ale lidé... Lidé přece nejsou kameny...

Jak mnoho staletí už pro ně znějí všechna ta slova, co jim říkal Mesiáš...

Ať se tedy znovu dotknou duší – Jeho slova o Pravdě, která přeměňují vnímající srdce, a ať ožije a rozkvete LÁSKA!