Podstata Božské Alchymie
Tot-Atlant
Podstata Božské
Alchymie
Zapsala Larisa Vavulina
Přeměňování tmy v sobě — ve Světlo, transformace zla — v Lásku… — tak se lidé přibližují k Dokonalosti.
V procesu takové transformace se cestou boje při mezním soustředění všech sil duše postupně rodí Elixír Nesmrtelnosti, Drahocenný Diamant, Zlatý Kvítek, Klíč ke všemu ve Vesmíru. Takovými termíny je označována Božská Láska!
V «tyglíku», který se nazývá planeta Země se «přetavují» duše. Kypí v jediném společném kotli, duše — velké i maličké, rostlinné, zvířecí, lidské, spravedlivé, hříšné; všechny mají stejnou možnost očistit se od «nečistot». Ale jenom člověk je schopný dělat to uvědoměle.
V «tyglíku» kypí a vřou lidské vášně: hněv, smyslný chtíč, ostatní nemravná chtění, pýcha, nenávist, zloba, žárlivost, závist, chamtivost…
Přes bolest a utrpení, zkoušky a pokušení se od duše oddělují nedostatky, nazývané «struskami»; strusky — to jsou škodlivé příměsi a jalová hornina. A zůstane jen průzračný Krystal, jehož vlastností je Čistá Láska.
Právě v procesu boje a hoření se rodí a roste Láska! A Láska, která takovým způsobem dozrála, pak tvoří a vyživuje veškerý život ve vesmíru. A Ona vždy vítězí!
… Ještě chci mluvit o jedné důležité věci: o vzájemném pronikání a splývání, a vzájemném srůstání vědomí. Vždyť vědomí (duše) — to jsou energie! A jejich splývání a srůstání — to je objektivní realita! Připomíná to známý a fyziky dobře prozkoumaný jev, difuzi. Ale aby se to stalo možným, je třeba, aby taková vědomí byla identická v jejich «měrné hmotnosti».
V nemateriální soustavě mnohorozměrného Absolutna je vektor správného pohybu vědomí namířen ke Středu, Který je ještě nazýván Vesmírným Magnetem. Je to Srdce Absolutna, to znamená, Tvůrce.
Jinak řečeno, v evolučním procesu se správný vývoj vědomí děje cestou zjemnění: od nejhutnějších vrstev Absolutna — k úplně nejtenčí, ke Tvůrci.
V Příbytku Tvůrce probíhá konečné splynutí; srůstání každé správně evolučně se vyvíjející duše — s Prvotním Vědomím. To je objektivní Zákon života ve vesmíru, který je možno nazvat Zákonem vesmírné (duchovní) přitažlivosti. A poháněcím motorem a katalyzátorem tohoto procesu je láska: emoce čisté (to znamená, naprosto zbavené prospěchářství) lásky.
Jestliže duše odporují principu Lásky, jestli nepokračují cestou zjemnění, pak ony… také srůstají, ale s hutnými, hrubými vrstvami mnohorozměrného Vesmíru; a tam také žijí do konce dané Kalpy.
Ale pokud duše odpovídá na volání Stvořitele a usiluje k Němu celou svou bytostí, rozvíjí v sobě lásku, zjemnělost, moudrost, a při tom získává sílu, — takové duše pak mohou velmi rychle dokončit svoji osobní evoluci a navždy se ubytovat v Příbytku Tvůrce v úplném Splynutí s Ním.
