PONAUČENÍ SATJA SÁÍ

Satja Sáí jednou řekl jedné z nás (Anně Zubkové):

– Když jsi ty ve Mně, když jsme soupodstatní, – tak tvoje "já" těla i "já" vědomí přestanou existovat jako oddělenosti. Stávají se Projeveními Mne, Mého Vyššího "Já". A pak neexistuješ ty, jiná, mimo Mě!

To se musí stát stavem Soupodstatnosti, který se stane trvalým, přirozeným, uvědomělým stavem vědomí.

A to je úplné Osvícení.

Ty se ptáš: co dělat s pozemskou úrovní?

Ale všechno, co se děje na této či té druhé straně "Zrcadla", jsem Já!

A pokud ponořuješ ruce vědomí do "pozemského", – pak se tam přitahuješ, a pak se na tebe valí pozemské problémy, kvůli kterým maličké "já" kvílí: Já už dál nemůžu! Rychle mě vpusť do Sebe!". Právě to je oddělenost, kterou plodíš ty sama.

... Nikdo Mi nemůže vzdorovat!... Nic Mě nemůže zastavit!

Všechno se děje – jen podle Mojí Vůle!

Když ponořuješ ruce vědomí do Mě – stávají se osvobozenými od pozemských starostí. Poněvadž se tehdy přeměňují v Moje Ruce.

A když ponořuješ svoje oči do mě – začínají vidět Pravdu, poněvadž se stávají Mýma očima.

A když se ponořuješ jako srdce do Mě – stáváš se Mnou, tím Jednotným "Já", tou neotřesitelnou Božskou Láskou, Kterou nikdo a nic nemůže otřást!