Vladimir Antonov: Eseje

Nacionalizmus, nacizmus, fašizmus, šovinizmus

V naší těžké době tato slova znějí stále častěji. Ale lidé, kteří je vyslovují, ne vždy sami chápou jejich smysl...

Slovo nacionalizmus označuje neřestnou pýchu na příslušnost k vlastní národnosti, a také vášeň pro její vychvalování – na rozdíl od jiných národností. To odvádí naši pozornost od studia Božího Učení a zdrsňuje duše, vzdaluje je od Boha.

Když nacionalizmus nabývá militantní formy, je vhodné uvést i ostatní tři termíny, uvedené v názvu, které znamenají jedno a to samé v různých jazycích.

Fašizmus je slovo italského původu, šovinizmus – francouzského, nacizmus – německo-anglického.

Ale Bůh nás učí zapomenout na národnostní rozdíly a národnosti obecně.

Pro Boha jsou důležité jiné naše vlastnosti. Zejména – úroveň duchovního pokroku.

A duchovní pokrok člověka začíná osvojením si etické složky Božího Učení. Poté následuje studium a přijetí funkcí duchovního srdce. A tyto funkce jsou nekonečné ve svém rozsahu a perspektivách duchovního rozvoje!

Tam, kde je obyvatelstvo zemí nakaženo nacistickou infekcí, začínají války, a lidé, opouštějící těla, masově zaplňují peklo...

Ale Bůh nás učí: "Blahoslaveni (budou) tvůrci pokoje...!" (Mt 5:9). A "Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uzří Boha." (Mt 5:8)...