Cesta Duchovního Srdce

Beseda 6. Jóga sebeovládání

Požehnaný řekl:

6:1. Ten, kdo aktivně plní své povinnosti, aniž by se spoléhal na osobní zisk ze své činnosti, je pravý sannjásin, je jogín, a ne ten, kdo žije bez ohně a dalších nezbytností.

6:2. Věz, ó Pandávo, že to, čemu se říká sannjása, je jóga! Kdo se nezřekl "pozemských tužeb", nemůže se stát jogínem!

6:3. Pro rozumného člověka, který usiluje o Jógu, je čin prostředkem. Pro toho, kdo dosáhl Jógy, je prostředkem nečinnost.

6:4. Dosáhl Jógy ten, kdo se zřekl "světských" tužeb a není připoután k pozemským předmětům ani k světské činnosti.

6:5. S pomocí Átmanu ať člověk odhalí svůj Átman! A ať už nikdy Átman neznevažuje! S Átmanem se lze přátelit; s Átmanem se lze i nepřátelit.

6:6. Přítelem Átmanu je ten, kdo Átman chápe; ale ten, kdo se Átmanu vzpírá, zůstává Jeho nepřítelem!

6:7. Ten, kdo dosáhl Átmanu, nachází naprostý klid, neboť nachází útočiště v Božském Vědomí¹, když se (jeho tělo) ocitá v chladu, horku, v situacích štěstí i zármutku, ve cti i hanbě.

6:8. Pravým jogínem se nazývá ten, kdo, uklidněn moudrostí a poznáním Átmanu, zůstává neochvějný, jehož indrie jsou zkroceny, pro něhož hrouda země, kámen i zlato jsou jedno a totéž.

6:9. Ten člověk má rozvinuté vědomí a duchovně pokročil, kdo je laskavý k přátelům i nepřátelům, lhostejným, cizím, závistivým, příbuzným, zbožným i neřestným.

6:10. Jogín ať se neustále koncentruje v Átmanu, přebývá o samotě, soustředěný a osvobozený od tužeb a pocitů vlastnění!

6:11. Poté, co si na čistém místě připravil pevné sedátko pro práci s Átmanem, ani příliš vysoké, ani příliš nízké, potažené látkou podobnou jelení kůži a trávou kúša,

6:12. soustředěním mysli na jednu věc, zkrocením indrií, setrváváním na jednom místě – ať se cvičí v józe, zažívaje blaženost v Átmanu!

6:13 Ať drží zpříma trup, krk a hlavu, spustí nevidoucí pohled ke špičce nosu, a nerozptyluje svou pozornost,

6:14. poté, co se utvrdil v Átmanu, nebojácný, pevný v brahmačárje², zkrotil svou mysl, zaměřil své myšlenky ke Mně – ať zamíří ke Mně jako ke svému Nejvyššímu Cíli!

6:15. Jogín, splývající s Átmanem, ovládající svou mysl, vstupuje do Nejvyšší Nirvány, kde přebývá ve Mně.

6:16. Popravdě, jóga není pro ty, kdo jedí příliš mnoho nebo vůbec nejedí, není ani pro ty, kdo příliš spí nebo bdí, ó Ardžuno!

6:17. Jóga odstraňuje veškeré utrpení u toho, kdo si zavedl střídmost v jídle, odpočinku, práci, a také ve střídání spánku a bdění.

6:18. Když je jeho zjemnělé vědomí, zbavené všech tužeb, soustředěno pouze v Átmanu – pak se o něm říká: "On je v harmonii!"

6:19. Podobným lampě na bezvětrném místě, jejíž plamen nemihotá, se stává jogín, který zkrotil svou mysl a zůstává ve spojení s Átmanem.

6:20. Když se mysl zklidní cvičením jógy, když, nazíraje Átmanem Átman, člověk blaženě pobývá v Átmanu,

6:21. když nalezne tu vysokou Blaženost, která je přístupná pouze rozvinutému vědomí a leží mimo běžný dosah indrií, a když tuto Blaženost pozná, už se od Pravdy nevzdálí,

6:22. a když toho dosáhne, nedokáže si už představit nic ještě vyššího, a když je v tomto stavu, neotřese jím ani ten nejtěžší zármutek,–

6:23. právě toto odpoutání se od smutku by se mělo nazývat jóga. Této józe je třeba se oddat pevně a bez váhání!

6:24. S pevným odhodláním ať odvrhne prázdné touhy, zvítězí nad všemi indriemi,

6:25. postupně zklidňuje své vědomí, – ať zkoumá svou Podstatu – Átman – myslí a nerozptyluje své myšlenky na nic jiného!

6:26. Ať už by neklidná a vrtkavá mysl rozptylovala mysl sebevíc, neustále ji kroť a zaměřuj do Átmanu!

6:27. Nejvyšší štěstí čeká jogína, jehož mysl se zklidnila a vášně opadly, když se stal bezhříšným a podobným Bráhmanu!

6:28. Jogín, který se uvedl do harmonie a zbavil se svých neřestí, snadno zakouší nekonečnou Blaženost od kontaktu s Bráhmanem

6:29. Ten, kdo je upevněn v Józe, vidí Átman v každé bytosti a všechny bytosti – přebývající v Átmanu; všude vidí jedno.

6:30. Kdo všude vidí Mě a ve Mně vidí všechno, – toho Já nikdy neopustím, a on nikdy neopustí Mě!

6:31. Kdo se utvrdil v takové Jednotě, a uctívá Mě, přebývajícího ve všem, ten jogín žije ve Mně, ať už je jeho zaměstnání jakékoliv.

6:32. Ten, kdo vidí projevy Átmanu ve všech věcech a zná tak totožnost všech věcí – příjemných i nepříjemných – je považován za dokonalého jogína, ó Ardžuno!

Ardžuna řekl:

6:33. Pro tuto Jógu, které se dosahuje vnitřní rovnováhou, ó Mádhusúdáno, nevidím v sobě pevný základ kvůli neklidu mysli.

6:34. Vždyť mysl je vskutku neklidná, ó Krišno! Je bouřlivá, nepoddajná, těžko ovladatelná! Myslím, že je stejně těžké ji zkrotit, jako je těžké zadržet vítr!

Požehnaný řekl:

6:35. Není pochyb, ó mocně ozbrojený, že mysl je neklidná a těžko se dá zkrotit. Lze ji však ovládnout neustálým cvičením a vyrovnaností.

6:36. Jóga je obtížně dosažitelná pro toho, kdo si neuvědomil svůj Átman. Ale ten, kdo dosáhl Átmanu, ten jde k Józe správnou cestou, – to si myslím Já.

Ardžuna řekl:

6:37. Ten, kdo se nezřekl "pozemských věcí", ale má víru, kdo nezkrotil svou mysl a odpadl od jógy – jakou cestou se vydá dál, ó Krišno?

6:38. Když sešel z obou cest, bude skutečně takový nestálý člověk, který sešel z cesty k Bráhmanu, zničen jako roztrhaný mrak, ó Mocný?

6:39. Rozptyl, ó Krišno, konečně všechny mé pochybnosti! Neboť jen Ty sám to můžeš udělat!

Požehnaný řekl:

6:40. Ó Pártho, tady ani v budoucím světě ho nečeká žádná zkáza! Nikdy ten, kdo chce konat spravedlivé skutky, nevstoupí na cestu zármutku, ó Můj milovaný!

6:41. Když člověk, který odpadl od jógy, dosáhne světů spravedlivých a setrvá v nich nespočet let, znovu se narodí do čisté a požehnané rodiny,

6:42. nebo se dokonce může narodit v rodině moudrých jogínů, ale takového narození je velmi obtížné dosáhnout.

6:43. Znovu se rodí s vědomím rozvinutým ještě v předchozím těle, – a znovu se vrhá na Cestu k Dokonalosti, ó radosti Kuruů!

6:44. Zásluhy jeho předchozího života ho mocně táhnou kupředu: vždyť ten, kdo usiluje o poznání Jógy, již překonal úroveň obřadné náboženské praxe!

6:45. A ten jogín, který se neúnavně snaží, který se očistil od neřestí, který v mnoha vtěleních kráčel k Dokonalosti – ten dosáhne Nejvyššího Cíle!

6:46. Jogín je nad askety, nad mudrci, nad člověkem činu. Proto se staň jogínem, ó Ardžuno!

6:47. A Já si mezi všemi jogíny vážím především toho, který přebývá ve Mně, je se Mnou spojen skrze Átman a slouží Mi bezvýhradně!

Tak ve slavných upanišádách požehnané Bhagavadgíty, vědy o Věčném, Písma jógy, hlásá šestá beseda mezi Šrí Krišnou a Ardžunou, nazvaná:

Jóga sebeovládání.