Bhagavadgíta: Beseda 16. Rozpoznávání Božského a démonického
Beseda 16. Rozpoznávání Božského a démonického
16:1. Nebojácnost, čistota života, píle v józe moudrosti, štědrost, sebeovládání, obětavost, studium sv. Písem, asketizmus, prostota,
16:2. neubližování, pravdivost, absence hněvu, odpoutanost, mírumilovnost, bezelstnost, soucit s živými bytostmi, absence chamtivosti, jemnost, skromnost, neuspěchanost,
16:3. odvaha, odpuštění, čilost, upřímnost, absence závisti a pýchy – kdo má Božskou přirozenost, spojuje v sobě tyto vlastnosti.
16:4. Lživost, nadřazenost, pýcha, hněv, a také hrubost a nevědomost – náležejí tomu, kdo má démonické vlastnosti.
16:5. Božské vlastnosti vedou k Osvobození, démonické – k otroctví. Nermuť se: ty jsi se narodil pro Božský úděl, ó Pandávo!
16:6. Bytosti na tomto světě se projevují dvojím způsobem: jako Božské a démonické. Božské už ti bylo vysvětleno. Teď ode Mne, ó Pártho, uslyš, jaký je démonický projev!
16:7. Démoničtí lidé neznají ani opravdovou sílu, ani zdrženlivost, ani čistotu, dokonce ani slušnost. Není v nich žádná pravda.
16:8. Oni říkají: "Svět je bez pravdy, bez smyslu, bez Íšvary! Nevznikl s Velikým Cílem, ale jen z pohlavní vášně!"
16:9. Lidé takových názorů, kteří odmítli Átman, mající nerozvinuté vědomí, se stávají darebáky a ničiteli pomíjivého světa!
16:10. Oddávajíce se nenasytným pozemským přáním, které je vedou do záhuby, arogantní a domýšliví, jistí si, že tímto je i všechno vyčerpáno,
16:11. věnující se nesčetným zhoubným spekulacím, kladoucí si za nejvyšší cíl uspokojení svých chtíčů, – oni si myslí: "Existuje jen tohle!".
16:12. Spoutáni stovkami okovů očekávání, oddáni chtíči a hněvu, dosahují nespravedlivými způsoby nahromadění bohatství kvůli smyslným požitkům.
16:13. "Dnes jsem dosáhl tohoto, a zítra dosáhnu tohoto cíle! Toto bohatství je již moje, a toto bude moje v budoucnu!
16:14. Zabil jsem tohoto nepřítele a zabiji i další! Já jsem vládce! Já jsem ten, kdo si užívá! Dosáhl jsem dokonalosti, síly, štěstí!
16:15. Já jsem bohatý a vznešený, kdo se mi může rovnat? Budu přinášet oběti, budu dávat almužny, budu si užívat!". Takto bloudí nevědomí lidé.
16:16. Zbloudilí ve spoustě úmyslů, zaplétající se do sítě lží, oddávající se ukojení svých "pozemských" vášní, – upadají do pekla bezbožných.
16:17. Samolibí, tvrdohlaví, plní pýchy a opojení bohatstvím, – přinášejí pokrytecké oběti, odporující duchu Písem.
16:18. Ti, kdo se oddali sobectví, násilí, aroganci, chlípnosti a hněvu, Mě nenávidí1 v jiných tělech.
16:19. Tyto nenávistné, plné zloby a krutosti, vždy vrhám do nepříznivých, démonických podmínek příštích zrození.
16:20. Poté, co upadají do těchto démonických stavů, život za životem se halí do klamu, nehledají Mě, ale klesají až na samé dno pekla.
16:21. Tři jsou brány tohoto pekla, kde člověk hyne: sexuální žádostivost, hněv a chamtivost. Proto se člověk musí těchto tří věcí vzdát!
16:22. Ten, kdo se osvobodí od těchto tří bran temnoty, vytváří své vlastní dobro, ó Kauntéjo, a dosahuje Nejvyššího Cíle!
16:23. Kdo však zavrhl sv. Písma a řídí se vlastními rozmary, nedosáhne ani Dokonalosti, ani štěstí, ani Nejvyššího Cíle.
16:24. Proto ať jsou ti sv. Písma vodítkem, co musíš a co nesmíš dělat! Když jsi poznal, co ti sv. Písma přikazují, musíš tomu přizpůsobit svá jednání v tomto světě!
Tak ve slavných upanišádách požehnané Bhagavadgíty, vědy o Věčném, Písma jógy, hlásá šestnáctá beseda mezi Šrí Krišnou a Ardžunou, nazvaná:
Rozpoznávání Božského a démonického.
