Bhagavadgíta: Beseda 15. Postižení Nejvyššího Ducha
Beseda 15. Postižení Nejvyššího Ducha
Požehnaný řekl:
15:1. Říkají, že existuje nesmrtelný strom ašváttha, jehož kořeny rostou nahoru, a koruna dolů1. A jeho listy jsou slova vděčnosti a lásky. A kdo ho zná – ten je znalcem Véd.
15:2. Dolů a nahoru se rozprostírají jeho větve, vyživované třemi gunami. Ty končí na objektech indrijí. Jeho kořeny jsou okovy karmy ve světě lidí.
15:3. Pokud se díváme ze světa hmoty, nedokážeme takovou jeho formu pochopit, ani jeho cíl nebo účel, dokonce ani jeho oporu. A jen když bude tento pevně zakořeněný strom poražen mocným mečem osvobození o připoutaností,
15:4. otevírá se cesta ze které není návratu. A tam je třeba splynout s tím Prvopočátečním Duchem, z Něhož vzešel počátek všeho.
15.5. Bez pýchy a klamu, poté co zvítězili nad zlem připoutaností, pochopili podstatu Věčnosti, zkrotili pohlavní vášeň, osvobodili se od dvojice protikladů, známých jako jásání a strádání, – takoví lidé s jistotou kráčejí po spolehlivé Cestě.
15:6. Tam nesvítí Slunce ani Měsíc, ani oheň. Ti, kdo tam vstupují, se už nevracejí. To je Můj Nejvyšší Příbytek!
15:7. Částice Mne, která se ve světě vtělených bytostí stává duší, rozmísťuje v materiální přírodě kolem sebe svoje indrije, z nichž jsou indrije mysli šesté.
15:8. Duše získává tělo. A když ho opouští, Íšvara ji bere a odnáší, tak jako vítr odnáší vůni květů.
15:9. Sluchem, zrakem, hmatem, chutí a čichem, a také myslí duše vnímá z těla objekty smyslů.
15:10. Oklamaní nevidí duši, když přichází, odchází, nebo zůstává a užívá si, přitahovaná gunami. Ale ti, kdo mají oči moudrosti – vidí!
15:11. Správně zaměření jogíni poznávají nejen duši, ale i Átman v sobě. Ale nerozumní Átman nenacházejí.
15:12. Věz, že nádhera, vycházející ze Slunce, ozařujícího prostor, nacházející se i v Měsíci a v ohni, – věz, že tato nádhera pochází ode Mne!
15:13. Poté, co jsem pronikl do půdy, podporuji její bytosti Svou Životní Sílou. Vyživuji všechny rostliny; stávám se jejich opojnou sómou.
15:14. Poté, co jsem se stal Ohněm Života, přebývám v tělech zvířat. A ve spojení se vstupujícími a vystupujícími energiemi transformuji v jejich tělech čtyři druhy potravy.
15:15. Já přebývám v srdcích všech! Ode Mne je poznání, vzpomínání i zapomínání! Já jsem To, co musí být poznáno ve Védách! Já jsem vskutku Držitelem vyčerpávajícího poznání! Já jsem také Tvůrcem Védanty.
15:16. Na světě existují dva druhy puruši: bezchybná a náchylná k chybám. Sklon k chybám mají všichni tvorové. Ale Vyšší Puruša se nazývá dokonalá.
15:17. Ale nad těmito dvěma je Nejvyšší Puruša, nazývaná Božským Átmanem2. On, Který Sám Sebou všechno prostupuje a podporuje tři světy, je Veliký Íšvara!
15:18. Protože Já jsem nad zničitelným a dokonce i nezničitelným! Proto jsem ve světě a ve Védách označován jako Nejvyšší Duch!
15:19. Ten, kdo nepodléhá klamu a zná Mne jako Nejvyššího Ducha, ten, kdo poznal vše, Mne uctívá celou svou bytostí!
15:20. Takže, Já jsem ti poskytl to nejdůvěrnější Učení, ó bezhříšný! Člověk s rozvinutým vědomím, který ho postihne se stane nejúspěšnějším ve svém úsilí, ó Bhárato!
Tak ve slavných upanišádách požehnané Bhagavadgíty, vědy o Věčném, Písma jógy, hlásá patnáctá beseda mezi Šrí Krišnou a Ardžunou, nazvaná:
Postižení Nejvyššího Ducha.
