Bhagavadgíta: Beseda 13. "Pole" a "Znající pole"
Beseda 13. "Pole" a "Znající pole"
Ardžuna řekl:
13:1. O prakriti a puruše, a také o "poli" a "Znajícím pole", o moudrosti a o všem, co je nezbytné poznat, – to bych chtěl od Tebe uslyšet, ó Kéšavo!
Požehnaný řekl:
13:2. Toto tělo, ó Kauntéjo, se nazývá "pole". Toho, kdo ho zná, mudrci nazývají "Znajícím pole".
13:3. Poznej Mě jako "Znajícího pole" ve všech "polích". Pravé poznání "pole", a také "Znajícího pole" – to Já nazývám moudrostí, ó Bhárato!
13:4. Jaké je to "pole", jaká je jeho podstata, jak se mění a odkud pochází, a také, kdo je On a jaká je Jeho Síla – to ode Mne nyní v krátkosti uslyšíš.
13:5. Mudrci to různými způsoby opěvovali v různých hymnech a v prorockých slovech Bráhmasútry, plných rozumu.
13:6. Poznání velikých prvků1, individuálních já, mysli a také Neprojeveného, jedenácti indrií a pěti "pastvin" indrií,
13:7. smíření, poctivost, pokora, odpuštění, prostota, služba učiteli, čistota, vytrvalost, sebeovládání,
13:8. nezaujatý vztah k pozemským předmětům, a také absence sobectví, vhled do podstaty utrpení a zla nových zrození, stáří a nemoci,
13:9. absence "pozemských" připoutaností, osvobození od zotročení dětmi, manželkou nebo domovem a stálá duševní rovnováha uprostřed žádoucích i nežádoucích událostí,
13:10. neochvějná a čistá láska ke Mně, neomezená touha po vysvobození z neplodné komunikace s lidmi, přebývání v soběstačnosti2,
13:11. stálost v duchovním hledání, snaha pochopit pravou moudrost – to vše je uznáváno jako pravdivé; ostatní je nevědomost!
13:12. Odhalím ti to, co musí být poznáno a co, když je poznáno, vede k Nesmrtelnosti: je to Prvotní Nejvyšší Bráhman, který se nachází za hranicemi bytí a nebytí (bytostí).
13:13. Všude má ruce a nohy, oči, hlavy a ústa, vševědoucí – On přebývá ve světě a všechno objímá.
13:14. Má všechny smysly, ačkoliv nemá smyslové orgány, není k ničemu připoután, ale podporuje všechny bytosti, je osvobozený od tří gun a přitom guny používá,
13:15. vně i uvnitř všech bytostí, přebývá v klidu a je přesto činný, neuchopitelný ve své jemnosti, vždy blízký a přesto v nevýslovné dálce – takový je nepomíjivý On!
13:16. Není rozdělen mezi bytostmi, a přesto existuje v každé z nich odděleně, On je znám jako Pomocník všech. Všechny v Sobě zahrnuje a vede je v jejich rozvoji.
13:17. O Něm, Světle všeho svítivého, se říká, že je za hranicemi temnoty. On je Moudrost, Cíl veškeré moudrosti, chápané jako moudrost, přebývající v srdcích všech!
13:18. Taková jsou "pole", moudrost a předmět moudrosti v krátkém souhrnu. Jejich poznáním si žák, který je Mi oddán, uvědomí Mou Podstatu.
13:19. Poznej, že puruša, a stejně tak i prakriti nemají počátek. Věz také, že k pokroku v gunách dochází v důsledku existence v prakriti.
13:20. Prakriti je považována za zdroj příčin a následků. A puruša je původcem okoušení příjemného a nepříjemného.
13:21. Při pobytu v prakriti vtělená puruša nutně splývá s gunami, které vznikly v prakriti. Připoutanost k té či oné guně je příčinou jejího zrození v dobrých nebo špatných podmínkách.
13:22. Dohližitel, Udržovatel, Vševládce, Nejvyšší Pán a také Božský Átman – tak se nazývá v tomto těle Nejvyšší Duch.
13:23. Ten, kdo takto poznal purušu, prakriti a tři guny, ten – ať už by byl v jakýchkoliv podmínkách – již nepodléhá zrození!
13:24. Při meditaci v Átmanu někteří poznávají z Átmanu Átman. Ostatní (poznávají Átman) prostřednictvím sankhjajógy. Ostatní (k němu) dospívají prostřednictvím karmajógy.
13:25. Také ti, kteří to všechno neznají, ale slyší to od jiných a upřímně se klanějí – i ti také vycházejí za hranice cesty smrti, když se podílejí na tom, co slyšeli!
13:26. Ó, nejlepší z Bháratů! Věz, že vše, co existuje – nehybné i pohyblivé – pochází ze součinnosti "pole" a "Znajícího pole"!
13:27. Kdo vidí Nejvyššího Pána, nehynoucího v hynoucím a přebývajícího stejně ve všech bytostech, – kdo tak vidí, ten opravdově vidí!
13:28. Kdo skutečně vidí Íšvaru stejně přebývajícího všude, ten už nebude schopen sejít z pravé cesty!
13:29. Kdo vidí, že všechny činy se odehrávají pouze v prakriti, zatímco Átman zůstává v klidu – ten opravdu vidí!
13:30. Když si uvědomí, že rozmanité bytí bytostí je zakořeněno v Jednotném a pochází z Něho – pak dosáhne Bráhmanu.
13:31. Věčný a nesvázaný prakriti Božský Átman, ačkoliv přebývá v tělech, nejedná a není ovlivněn, ó Kauntéjo!
13:32. Stejně jako se všudypřítomná prázdnota díky své jemnosti s ničím nemísí, tak se s ničím nemísí ani Átman sídlící v těle.
13:33. Ale stejně jako Slunce osvětluje zemi, tak i Pán "pole" ozařuje celé "pole", ó Bhárato!
13:34. Kdo očima moudrosti vidí tento rozdíl mezi "polem" a "Znajícím pole" a zná proces osvobození indrií od prakriti – ten se blíží k Nejvyššímu Cíli!
Tak ve slavných upanišádách požehnané Bhagavadgíty, vědy o Věčném, Písma jógy, hlásá třináctá beseda mezi Šrí Krišnou a Ardžunou, nazvaná:
"Pole" a "Znající pole".
