Jdi na obsah Jdi na menu
 


050-«Třetí patro»

20. 9. 2012

 

«Třetí patro»

 

Za patnáct minut jsme došli na silnici ubíhající do dálky. Bylo časné ráno volného dne. Zatím se neobjevovali lidé ani auta. Beze spěchu jsme pokračovali k cíli.

Na jednom úseku silnice, kde bylo příslušné místo síly, mě Vladimír seznámil s novou důležitou meditací: seznámení s vchodem do prvotního eonu Svatého Ducha, přičemž nahoře, vysoko nad povrchem Země. Tam bylo světlo, bylo možné vnímat podivuhodnou jemnou a zářící Božskou Čistotu, která se skládala, jak bylo cítit, z Živé Blaženosti…

— To je jakési «třetí patro», po jehož podlaze můžeme chodit, — vyprávěl Vladimír. — Co je to za podlahu? Je to takovýmto způsobem vnímaná hranice s eonem o trochu hmotnějším. Svoje materiální těla necháváme na zemi, a sami — chodíme po tom «podlaží» nahoře. Je nutné, aby tam u těla vědomí — byly hlava a ruce… Sami jdeme ve «třetím patře» — a odtud se díváme na svoje těla, jdoucí dole.

Ale tohle je «třetí patro». A mezi ním a materiální úrovní je «druhé patro». To je eon ráje. On je o trochu hmotnější, nežli «třetí patro».

Ale ještě máme i taková místa síly na vysokých kopcích, kde můžeme být na obou «patrech» — společně s našimi materiálními těly. Z tohoto hlediska jsou nejzajímavější pracovní prostranství Ngoma.

Když se nacházíme na tomto nebo druhém «patře», můžeme například studovat strukturu jeho podlahy: z čeho se skládá? Může být podobná dunám ze zlatavého písku nebo oblakům.

Podle mě jsou to oblaka, — odpovídám. Jsou měkká, nadýchaná, něžná, jako pěna do koupele, já se v nich koupu. A svrchu na mě prší zlatý jiskřící teplý deštík — místo sprchy. A přitom jsou všichni — živí, skládají se z emocí Nečistší Božské Lásky, nadšení a požitku ze setkání!

— No tak tedy, teď — zabydluj «třetí patro», pokračoval Vladimír. — Jak vysvětloval Juan Matus Kastanedovi, pro to, abychom mohli dlouho pobývat v nějakém eonu, musíme v něm být v činnosti. Můžeme tam například vyletět — a plavat s pomocí ohromných rukou vědomí. Nebo — dělat psychofyzická cvičení. Nebo — kontaktovat se a rozmlouvat tam s Bohem. Přinejmenším se k Němu obracet se slovy, naplněnými emocemi: «Já Tě miluji!»… Nebo — je taková meditace: já jsem čisté vědomí, které se velice lehce rozplývá v Bohu… Můžeme si zatrénovat: já se rozplývám v té Živé Blaženosti Svatého Ducha…, potom se znovu shromažďuji jako lehoulinký obláček… Opakujeme to mnohokrát…

… Tak jsme šli, zaplaveni světlem materiálního Slunce, i Světlem Božím… Svět hmoty pro mě postupně ztrácel právo nazývat se jedinou realitou, a Božský Svět stále více doširoka otevíral svoje Brány a vstřebával mě do Sebe…

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář