Cesta Duchovního Srdce

Doteky Kimových Rukou

Vydali jsme se dále do hloubky lesa.

— A tady je Kim, — říká Vladimír. Vítá nás. Jeho výjimečnost je v tom, že natahuje vstříc množství Svých Rukou. Velice se raduje, když má příležitost darovat Svoji lásku. Říká, abych tě sem přiváděl ještě a ještě.

Pokoušela jsem se uvidět Jeho Ruce a, jak doporučil Vladimír, pocítit jejich doteky.

— Kim říká: Jsem tak rád, když sem přicházíte! Můžu se s vámi setkat v jakémkoliv bodu zemského povrchu, ale právě tady — mohou být vámi živě pociťovány emoce ze Splynutí se Mnou! Jsem velice rád, že vám mohu pomáhat v rozvíjení takových emocionálních stavů!

Pociťovala jsem radost a, buď jsem viděla, nebo jsem si představovala, jak jsou k mému tělu nataženy Jeho Ruce z bílého poloprůzračného Světla, jejichž doteky dávaly obdivuhodnou jemnou radost, zvlášť když vstupovaly do mojí anáhaty.

* * *

Pokud jsme šli dále, rozhodl se Vladimír natrhat cestou mladé kopřivy: je z nich lahůdka, když se drobně pokrájejí, trochu povaří, a potom se do nich zamíchá majonéza.

— Kopřiva je velice cenný léčivý prostředek, pomáhá především při nemocech z nachlazení, — vyprávěl, — ale je ji třeba trhat před začátkem kvetení, později získává silně dráždivé vlastnosti vzhledem k trávicí soustavě.

… Další bylo místo síly Jasina, kde nás Vladimír trénoval ve vnímání hranic míst síly. Tyto hranice, vysvětloval, mohou být buď úplně zřetelné, připomínající obal průzračné vzdušné koule, nebo široké s pozvolným přechodem, nebo jakoby mnohostupňové.