Apoštol Filip
Apoštol Filip
– Jsem rád, že jsi přišla právě sem...
Vzpomínáš, tady, na tomto místě, když vás sem Vladimír poprvé přivedl, jsi dokázala uvidět Ježíše očima duše a dostala jsi Jeho požehnání k pokračování tvého snažení?... Stále jsi tehdy na samém počátku Cesty k Bohu Otci...
– Vzpomínám..., do nejmenších podrobností vzpomínám!...
Filipe, pověz, jak jsi Ty poprvé uviděl Ježíše?...
– Dobře...
Tenkrát jsme už dlouho čekali na příchod Mesiáše... A jednou, Moje sestra náhle vběhla do domu se slovy:
– Filipe, On – přišel!...
Dál nedokázala pronést ani slovo...
Mnozí lidé zamířili na prostranství za vesnici, kde měl On mluvit.
Shromáždilo se mnoho lidu, ale nebyl tam obvyklý křik a shon, všichni očekávali... Náhle zavládlo podivuhodné průzračné ticho.
A Ježíš začal mluvit.
Nemluvil hlasitě, ale zdálo se, že Jeho měkký hlas nezní zvenku, ale uvnitř každého posluchače... A, ať už stáli lidé jakkoliv daleko, všichni slyšeli každé Jeho slovo...
... Já jsem potom ještě mnohokrát zažíval ten podivuhodný stav, kdy Ježíš ponořoval všechny posluchače do Sebe-Vědomí – a mluvil s každou duší tak, jakoby – mezi čtyřma očima – ať už bylo kolem sebevíc lidí!... A každý věděl, že Ježíš mluví právě k Němu...
... Když kázání skončilo, lidé se rozcházeli, přeplněni tím, co uslyšeli. Šli potichu, jako by se báli poztrácet to drahocenné, čím je Ježíš naplnil... A já... jsem dál ani jít nemohl: nohy jako by Mi přirostly k zemi...
Nevěděl jsem, jak dokážu dál žít bez Něho!... Všechno, co jsem dělal předtím, ztratilo smysl... Ale to, o čem On mluvil, Mě mohl naučit jenom On...
Ježíš ke Mně Sám přistoupil a oslovil Mě jménem, jakoby Mě znal... Zeptal se, jestli Ho chci následovat?...
Odpověděl jsem:
– Chci, Pane! Tam, kam Ty půjdeš, vezmi i mě!...
Ježíš se dotkl Mého ramene a řekl:
– Pojďme, můžeš Mě následovat...
* * *
– Filipe, vyprávěj nám o tom, jak učil Ježíš, jestli je to možné!…
– To je složité předat na úrovni slov… On učil – celým Svým životem, On učil každým činem a každým Svým slovem!… On v nás odhaloval to, co bylo nedokonalé. On nás učil vykořeňovat v sobě neřesti – poněvadž se nepřiblíží k Otci ten, kdo se nestal Světlem Čistým!
On učil meditace: učil je tak, že ponořoval do Svých stavů, učil je tak, že vysvětloval, jak do nich vcházet, a jak je udržovat, ať už by při tom bylo našim tělům jakkoliv těžko.
Přikázal-li připravit nocleh nebo shromáždit lidi, přikázal-li někomu pomoci nebo tvořil Božské zázraky před našima očima… – každé Jeho slovo a konání něco změnily v těch, kdo Ho chápali a následovali.
Od té doby, kdy jsme začali následovat Ježíše, už pro nás neexistoval jiný život, nežli život s Ním! Každý opustil všechno, co měl, všechno co měl v «pozemském» světě, – aby následoval Pána!
Ale tohle ještě nestačilo k tomu, aby bylo možné stát se Jedním s Otcem, jak učil Ježíš. Každý ještě musel opustit «sám sebe»…
On neměl mnoho času…
… Ukončovat přeměnu Sama Sebe a dosáhnout úplného bytí ve Splynutí s Otcem Nebeským jsme museli, až když jsme se už rozešli do různých zemí, a přinášeli tam Jeho Učení. A Ježíš byl vždy s každým z Nás…
— … Ještě bys chtěl něco povědět, Filipe?
– Chtěl bych, ale ve světě není slov, která by to mohla vypovědět… Chtěl bych vyprávět o Lásce k Ježíšovi… Povím o tom beze slov každému, kdo se ke Mně obrátí…
Ještě chci vyprávět o Kristově Srdci. Mnozí lidé ta slova používají, aby poučili druhé… Ale chápou oni sami, o čem mluví? Vždyť Tohle je jedno z největších odhalení, které může sám pro sebe udělat hledající křesťan!
Srdce Kristovo je největší ze všeho, s čím se každý z nás, kdo jsme jen prostými lidmi, setkal ve svém životě!
Proto, pokud Ho budeme posuzovat pouze slovy, nemůžeme o Něm ani v nejmenší míře získat představu!
Je to Srdce, které Svou Láskou obemyká všechno! Je v Něm nekonečný Zdroj Lásky a životní Síly! Podobné nekonečně velikému Slunci – září pod celým tímto světem!*1
Kdo pocítí toto Srdce, může opravdově pocítit i tu Kristovu Lásku, se kterou On šel k lidem! Ale až když pocítíš toto Srdce jako svoje, pochopíš konečně úplnost tohoto Poznání…
A proto říkám: povinností každého pravého křesťana je snažit se stát Kristovým Srdcem, aby se v tom doopravdy stal podobným Jemu!
… Já jsem připraven pomáhat všem, kdo hledají Ježíše, kdo hledají Otce!
… Ježíš a mnozí druzí Synové a Dcery Jednotného Otce vdechli život do těch vašich počátků, které budou vytvářet nové duchovní jaro na planetě Zemi! My Všichni vám rádi darujeme Svoji pomoc!
Vysvětlivky:
1. Mluví se o Hlubinách mnohorozměrného prostoru.
