Tak Miluje Bůh
Tak Miluje Bůh
Je brzy ráno, jsem doma. Je zataženo, drobně prší, vítr nefouká... V přírodě panuje ticho a klid! Většina lidí ještě spí a lidský shon nenarušuje harmonii rána.
Přišla Sulija!
Objetí Její Božské Lásky přinášejí intenzivní blaženost!
* * *
Už několik dní pociťuji trvalou přítomnost Boha (Božských Učitelů) jak uvnitř anáhaty těla, tak i uvnitř rozšířeného duchovního srdce.
Stvořitel mi dává Radost, Teplo, Něžnost, Klid – Svoji Lásku!
Ten, kdo takové stavy prožíval, ví, že je to Veliké, s ničím nesrovnatelné štěstí – takhle žít! Můžeme dávat Jemu a všem ostatním svoji lásku a pociťovat odezvu. Opravdu, Bůh je Láska!
* * *
Pracovaly jsme s Aničkou u ní doma. Přišli Božští Učitelé: Jógašira, Kair, Pýthagorás, a Další.
Celý prostor místnosti se naplnil Božským Světlem a Láskou.
Jógašira nám daroval rozpouštějící něžnost, naplněnou bílo-růžovými okvětními lístky kvetoucích sakur, a potom nás ponořil do něžnosti tekoucí průzračné vody. Byl to zázrak!
Dále Kair řekl:
– Aby sis naladila mysl na Božskou frekvenci, potřebuješ čas a trpělivost!
Musíš ze sebe odstranit zahálku: musíš být neustále připravená pracovat. Čas odpočinku není zahálka a nečinnost. A jen ty sama to můžeš napravit.
Všechny změny v pohybu duše, volba směru vynaloženého úsilí, stejně jako stavy nezbytné pro splnění stanovených úkolů – to vše je tvá práce. A k této práci, stejně jako k jakékoli jiné, je třeba přistupovat zodpovědně a připravovat se na ni předem.
Být nešťastná nebo šťastná – to je také tvoje volba. Být nešťastná je jednodušší, protože to nevyžaduje žádné úsilí. Žít v radosti ze služby Bohu je práce! Přináší ovoce, které nebudeš ochutnávat jen ty, ale všichni kolem tebe.
Kvůli tomu stojí za to se namáhat!
* * *
Onemocněla jsem, chytila jsem nějaký těžký virus.
Ptám se Boha:
– Jakou tabletku je lepší si vzít?
Odpověď:
– Existují vůbec pilulky proti egocentrizmu?
Ale Božští Učitelé přišli a léčili mě: Surija, Lada, Volchva a další. Ve svém těle, vyčerpaném nemocí, jsem cítila jejich Božské Teplo, Světlo a Lásku.
Surija vstoupila do anáhaty mého těla jako Sluníčko a hned bylo teplo. Sladila jsem se s Ní: já jsem sluníčko. Potom jsem jako já-sluníčko svítila paprsky do všech stran, a když záření zesílilo, nasměrovala jsem proud paprsků na bolavé místo v těle a vypálila z něj všechny temné energie nemoci.
Cítila jsem, jak se něžné a průzračné dlaně Volchvy jemně a plavně pohybují uvnitř mého těla. Vše uvnitř se naplňuje průzračností, poškozené orgány a tělesné tkáně se obnovují.
Lada přišla se slovy ze své básně: „Umyju tvé oči ranní rosou...“
A hned mi z očí potokem tekly slzy. Ona ve mně vytvářela lehkost a čistotu. Jako když starostlivá hospodyňka udržuje v domě čistotu a pořádek, tak i Lada mě obklopila Svou Péčí a Pozorností.
Děkuji a miluji vás Všechny!
* * *
Jaro přichází rychle a dny ubíhají obrovskou rychlostí!
Dnes je den naprosté lásky!
Přišli Božští Učitelé a já jsem vešla do Splynutí s Nimi.
Řekli:
– Tvá láska dozrála, je silná jako splavná řeka, která klidně a jistě nese své vody do Oceánu!
Dříve byla jako potoky stékající z hor: rychlá, prudká, neklidná a neustále se měnící, což je typické pro mládí. Ale byla také krásná: čistá, ladná, pohyblivá.
Teď je to jiné – nastal čas zralosti. A to je také překrásné!
To, co láska nezná, je stáří. Stará láska neexistuje!
Po období zralosti se pravá láska stává Věčnou!
