Cesta Duchovního Srdce

Ásana

Slovo «ásana» označuje (v daném kontextu) pozici, stabilní polohu těla. Mluvíme o speciálních technikách práce s tělem, připravujícím adepta k následným stupňům duchovní práce. Systémy ásan a dalších cvičení této úrovně jsou sloučeny pod obecným názvem «hathajóga». Přinášejí nám první návyky cílené koncentrace a rozvíjejí na počáteční úrovni energosystémy organizmu.

Učit se ásany je radno až po prostudování a přijetí předešlého stupně. Protože pokud je například hathajóga praktikována na podkladě «zabíjené» stravy, pak dochází ke zhrubnutí energetiky, narůstání hrubé síly, a to zavádí z pravé Cesty na opačnou stranu.

Ásany je nejlepší cvičit brzy ráno — asi od čtyř až pěti hodin.

Každé cvičení je bezpodmínečně nutné zakončovat šavásanou  — hlubokou relaxací těla a mysli vleže na zádech, trvající kolem dvaceti minut. Pokud to nebudeme dělat — mohou se dostavit zdravotní poruchy, takové jako zhoršení zraku, stavy neklidu, nespavost atd.

V rámcích hathajógy je kategoricky zapovězeno pokoušet se cokoliv provádět s energií kundalíní: mohlo by to vést k těžkým poruchám zdraví — jak fyzického, tak i psychického. Práce s kundalíní je úkol stupně buddhi-jógy. «Zvedání» kundalíní je přípustné až po pečlivém pročištění a rozvinutí všech čaker a základních meridiánů.

Musíme také chápat, že hathajóga je teprve přípravnou etapou k vlastní cestě jógy, a proto zasvěcovat jí život a považovat to za nějaký významný úspěch, není seriózní. Seriózní vzestup může zajistit pouze práce s duchovním srdcem v rámcích rádžajógy a poté buddhijógy.

Pránájáma

Práce s energiemi v hranicích těla a energetického «kokonu», který ho obklopuje, je úkol rádžajógy. Jednou z jejích metod je pránájáma, což se překládá jako «práce s energií».

Někdy je tento termín naprosto nesprávně chápán jako «dechová cvičení». To je důsledek ateistických bludů. Ve skutečnosti se při pránájámách přemísťuje konkrétně energie vědomí, ale může se to provádět — kvůli pohodlí — do taktu s dýchacími pohyby.

Při pránájámách přemísťovanou část vědomí přeměňujeme v bílé tekoucí světlo. Tímto světlem se uvnitř těla smývají všechna ohniska bioenergetických znečištění a poruch. Ve výsledku dochází k obecnému ozdravění a odstranění nejrůznějších nemocí. Také samotné vědomí se přeměňuje v čilou, aktivní sílu.

Pratjáhára

Slovo «pratjáhára» označuje «odstranění indrijí z objektů materiálního světa». Pratjáhára je stupeň, na kterém se adept učí ovládat «chapadla» vědomí. To otevírá možnost k ovládnutí vidění v jemných a nejjemnějších vrstvách mnohorozměrného prostoru, učí vycházet do nich ze svého materiálního obalu, «zabydlovat se» v nich, přivykat si na jejich jemnost, něžnost a čistotu.

Pojem «indrijí» existuje jenom v indické duchovní kultuře. Evropané s jejich povrchními, popletenými a degradovanými náboženskými představami obvykle takové poznatky nechápou. V překladech z indických jazyků dokonce nahrazují slovo «indrije» slovem «pocity», zbaveným svého původního významu, a tímto způsobem úplně smetají ze stolu celý obrovský metodologický význam pochopení pratjáháry a principů práce na tomto stupni.

Vždyť co je to «kontrola pocitů» (tak Evropané překládají termín «pratjáhára»)? Z pohledu omezence slovo «pocity» pochází od «rozcitlivět se», to znamená «rozplakat se». V obecném jazyce se toto slovo také používá místo slova «pociťování» («pocit» chladu, hladu, velkého významu toho, co se děje atd.) a «emocí» («pocit» strachu, pocit radosti).

Ale pro vzdělaného člověka jsou «pocity» funkcemi smyslových orgánů — zraku, čichu a dalších. Ale i tohle ještě nejsou všechny indrije. Protože k indrijím patří ještě i rozum.

Rovněž je zásadní, že obraz «chapadel», obsažený ve slově «indrije», dává už sám od sebe hluboké pochopení činnosti rozumu a vědomí a jejich řízení.

Základní znalosti o práci s indrijemi vyložil Krišna v Bhagavadgítě [10,18]. Mluvil o indrijích zraku, sluchu, čichu, hmatu, propriorecepce, a také rozumu. A skutečně: koncentrace pozornosti prostřednictvím jakéhokoliv smyslového orgánu — na nějakém objektu se podobá vysunutí chapadla z těla na tento objekt. Když koncentraci přemísťujeme na druhý objekt, oddělujeme a přemísťujeme svojí indriji.

Je možné prozkoumávat, jak rozum vytváří svoje indrije, když přemýšlíme o někom nebo o něčem.

Doteky cizích indrijí pociťují lidé s rozvinutou citlivostí. V některých případech je možné cizí indrije dokonce vidět, a to znamená i působit na ně.

Člověk, jak říkal Krišna, se musí naučit zejména zatahovat všechny svoje indrije ze světa hmoty — podobně jako když želva do krunýře zatahuje nohy a hlavu. A potom bychom měli indrije protáhnout do Božských eonů, abychom jimi objali Boha, přitáhli se k Němu a splynuli s Ním.

O indrijích nyní stále mluví Satja Sai — současný Mesiáš. Mnohé jeho knihy byly přeloženy do ruštiny, ale ve všech byla informace o práci s indrijemi ztracena v důsledku neadekvátnosti překladů.

Ovládání indrijí není možné se naučit bez předchozího osvojení přesného přemísťování koncentrace vědomí po čakrách a hlavních meridiánech — to znamená meridiánech «mikrokosmické orbity» a středním meridiánu. Pohovoříme si o tom speciálně v jedné z následujících kapitol.