Cesta Duchovního Srdce

«Slunce Boha»
aneb
Jak se stát Oceánem Čisté Lásky
(přednáška)

Termín «Slunce Boha» byl poprvé zaveden Ježíšem Kristem prostřednictvím Bena Cullena — proroka minulého století, žijícího v USA. Kniha s jeho Zjeveními byla vydána v roce 1992 v USA a poté znovu vydána v ruském jazyce²⁴ (bohužel, s množstvím pravopisných chyb).

Hlavní myšlenka, kterou chtěl prostřednictvím této knihy přinést lidem Ježíš, spočívá v následujícím:

Bůh existuje — stále — Bůh je Živý! Sám Ježíš byl na Zemi nejen před 2000 lety, ale zcela reálně existuje i v současnosti mezi vtělenými lidmi (i když Sám je nevtělený).

Ale spousta věřících je zcela pohlcena dokonale neperspektivním a nesmyslným zaměstnáním: vykonáváním nekonečných «modlitebních» tělesných pohybů a drmolením, často nejen zbytečných, ale i škodlivých modliteb. Zabývají se tímhle — místo toho, aby zaměřili svoje úsilí na skutečnou duchovní přeměnu sama sebe prostřednictvím uskutečňování Bohem doporučených úsilí o poznání Jeho Samotného a Splynutí vědomím s Ním na podkladě emocí Lásky k Němu.

Ježíš říká, že chodí po chrámech mezi věřícími, kteří Ho vzývají v modlitbách,… — ale oni Ho nevidí, nepociťují, neposlouchají a neslyší!…

Místo této tak tupé činnosti Ježíš doporučuje svým následovníkům — díla služby Bohu prostřednictvím sloužení lidem, a také osobní snahu o poznání Tvůrce.

Jako absurdita přitom vypadá hledání Boha «na nebi»; duchovní «Nebesa» je třeba hledat ne nahoře vzhledem k povrchu naší kulaté planety, ale v hlubině mnohorozměrného prostoru. A Příbytek Tvůrce se nachází hned vedle! Vzdálenost k němu není větší, nežli tloušťka tenkého listu papíru! A Cesta do tohoto Příbytku začíná právě ve vlastním rozvinutém duchovním srdci.

Vchod do Příbytku Tvůrce vidí úspěšní duchovní praktikanti, kteří se k němu přiblížili, jako «Slunce Boha» — ohromné a něžné, podobné laskavému rannímu sluníčku, jenom ho nekonečně převyšující ve viditelných rozměrech.

Poznat všechno tohle, vejít do Srdce Boha a vlít se tam do Tvůrce — takový je konečný smysl našeho života, osobní evoluce každého z nás.

A na této Cestě — v našem vlastním zdokonalování a v naší pomoci druhým duchovním praktikantům — je nám vždy připraven pomáhat Svatý Duch, Kterého Ježíš popisuje jako Sílu Lásky, nekonečnou ve svých možnostech, která vychází z Příbytku Tvůrce a jenom čeká na situace, kdy by mohla pomáhat toho hodným.

Ale je třeba, abychom se my sami svým stavem přiblížili ke stavu Svatého Ducha — abychom Ho viděli, pociťovali, slyšeli, a poté s Ním i splývali v Objetích Lásky, abychom se Mu připodobnili, a poté poznali — s Jeho pomocí — i Boha Otce.

* * *

Promluvme si teď o tom, jak najít «Slunce Boha»?

Především je třeba si dobře vštípit, že člověk není tělo. Člověk je vědomí (duše), vtělované na nějaký čas do materiálních těl.

Smysl vtělení spočívá v tom, že růst individuálního vědomí je možný jenom při jeho vtěleném stavu, protože materiální tělo je jakousi «továrnou», ve které probíhá transformace energie z normálního jídla — na energii vědomí.

Ještě můžeme mluvit o mnohorozměrnosti organizmu (ale ne těla!) vtěleného člověka.

K tomu dodávám, že schéma «sedmi těl» které už velmi dávno vymysleli okultisté, není metodologicky správné. Gramotnější je mluvit o potenciálním zastoupení každého člověka ve všech základních vrstvách mnohorozměrného Absolutna; a tento svůj potenciál člověk musí také realizovat.

Právě o tom se mimochodem mluví v Bibli, když se tam pojednává o podobě člověka a Boha — Boha v aspektu mnohorozměrného Absolutna.

To, co bylo řečeno, vám bude srozumitelnější, pokud si prohlédnete schéma výzkumu stavby Absolutna.²⁵

Ale pochopit toto schéma není zase tak jednoduché kvůli tomu, že na papíře není možné úplně adekvátně graficky zobrazit mnohorozměrnost prostoru. A proto, abychom se v tom vyznali, je třeba pochopit, že každá vrstva mnohorozměrnosti, umístěná na schématu níže, se ve skutečnosti nachází hlouběji podle škály mnohorozměrnosti. A každá hlubší vrstva je jemnější, ve srovnání s předcházející.

Příbytek Tvůrce se tudíž nachází v nejhlubší, to znamená, nejjemnější úrovni mnohorozměrné struktury Absolutna. A to znamená, že právě tam Ho musíme hledat. Přičemž metodologickým směrem práce při tom bude zjemnění vědomí, počínaje ovládnutím regulace vlastní emocionální sféry.

Celý proces této naší výuky (konkrétně s nastudováním teorie, praktickými cvičeními a zkouškami) probíhá pod vedením Svatého Ducha; On nikdy nikoho nenechává bez péče a pomoci. A nic se nikomu nepřihodí — bez Jeho vědomí a kontroly.

Takže, co tedy máme — v souvislosti s tím, co bylo řečeno, — dělat? Určitě musíme neprodleně začít s duchovní přeměnou sama sebe: hned tento den!

24 [35]. Jazyk a obsah té knihy odpovídaly světovému názoru příjemce informace: Bůh vždy rozmlouvá s lidmi tím jazykem a v těch termínech, které jsou přístupné konkrétním společníkům v rozhovoru. (Odtud se v knize objevily i obrazy kosmického korábu, ve kterém, prý, odletěl ze Země Ježíš, atd.). Ale kniha obsahuje i neobyčejně cennou informaci. 

 Základní citáty z této knihy jsou uvedeny v [10].

25 Viz na konci knihy.