Cesta Duchovního Srdce

Vejití do Příbytku Tvůrce

Vesmírný Příbytek Tvůrce je prosycen stavem Jeho Velikého Něžného Klidu. Světelné podmínky zde připomínají normální podmínky tichého a teplého něžného ranního slunečního světla.

Tento stav je protikladný «černému světu» ďábelského eonu, prosyceného «lepkavou» hrubostí a zlobou; «přilepení» k němu poskytuje lživý pocit hrubé, násilné moci… Tohle může někoho přilákat… Ale my to nepotřebujeme!

Příbytek Tvůrce také není «Prázdnota», což se můžeme dozvědět v prostředí nekompetentních stoupenců buddhizmu, «Prázdnota» («Vakuum») je jenom nesprávný překlad buddhistického termínu do ruštiny a dalších jazyků, termínu, který původně skutečně zobrazoval realitu. Tento nesprávný překlad svedl na scestí velmi mnoho lidí — jak nebuddhistů, tak i těch, kdo se za buddhisty považují.

Vždyť tohle musí skutečně připadat normálnímu religióznímu člověku jako absurdita: směřovat ne k Bohu, ale do Prázdnoty… Kvůli tomu se velmi mnoho přívrženců buddhistických tradic zapletlo do «buddhistických» terminologických složitostí a chápou Pravdu nesprávně, zbavují se stimulace ke směřování k Prvotnímu Vědomí v Lásce.

V důsledku toho se «stavba» buddhizmu časem rozklížila a rozpadla se na mnoho sekt, ze kterých většina nedisponuje vyšším věděním.

Ale termín «Prázdnota» musí být přeložen jinak — potom se duchovnímu adeptu, stojícímu na Prahu Příbytku Adibuddhy stává všechno snadno pochopitelným.

… Příbytek Tvůrce se nachází na druhé straně obdivuhodné bariéry, kterou je možné srovnat se zrcadlem. Jeho Příbytek je skutečně v «Zazrcadlí»¹¹. Aby mohl Božský Učitel tudy provést důstojného učedníka, dává mu k dispozici Svůj «Mahádubl» jako Jidám. A tam, odkud Mahádubl vychází, se může uskutečnit setkání a Splynutí v Lásce s Vesmírným Otcem-Matkou, postupné poznávání Jeho/Jejího Vesmírného Totálního Majestátu…

… Tento stav je plně vratný. Tělo člověka, který se zdařile stabilizoval v Příbytku Tvůrce, se odlišuje jenom tím, že se z něho řine Světlo Lásky a vytváří kolem sebe pole Klidu.

Zpočátku se ještě duchovní adept cítí v Příbytku Prvotního jako host. Ale potom začíná nová fáze Jeho sloužení vtěleným lidem — Sloužení v roli Svatého Ducha, Představitele Tvůrce.

     11 Podotýkám, že se někdy v literatuře setkáváme s jiným používáním tohoto termínu: označují se jím jednoduše všechny nemateriální eony.