Počáteční metody
Počáteční metody
Etická sebekorekce
Věřící, kteří se nacházejí na předběžném stádiu osvojení religiozity, se spoléhají na «spásnost» víry — jimi vybrané organizace — a obřadů. Tito lidé ještě nejsou schopni chápat Boží slova, zapsaná ve svatých knihách. Názory a příkazy pozemských «pastýřů» jsou jim bližší a dražší.
Příklad: ačkoliv Bůh přikázal lidem nezabíjet, ale odpouštět a milovat, — přesto se «křesťané» za dobu trvání pozemského křesťanství «proslavili» tolika strašnými zvěrstvy! Kolik válek a zabíjení, zlomyslných urážek a mučení bylo jimi spácháno!
Co se týče zákazu zabíjení zvířat — tak ve většině případů sotva 0,001% «křesťanů» v tom vyplnila Vůli Boha. Kdepak jsi, křesťanská lásko?! Není tě vidět mezi «křesťany»! Protože ti «křesťané» nejsou praví!
* * *
Ale počáteční stádium duchovního vzestupu má na mysli vynaložení reálného vlastního úsilí na přeměnu sama sebe. Vždyť Bůh od nás nečeká modlitby a poklony: ty On vůbec nepotřebuje! Ale On potřebuje, abychom se stali lepšími!
A to první, co v tom musí adept udělat, — je přijmout koncepci LÁSKY. Přijmout — ne jako krásnou frázi, schválením, že je krásná, ale jako pevný zákon konání. A žádné praktické metody — ať už hathajóga, práce s čakrami, «mrožování» atp. — nás k Bohu nepřiblíží, ale občas i zavedou na druhou stranu, pokud nebudeme skutečně následovat Boží přikázání o LÁSCE.
Vezměme třeba jen stravování. Pokud se budeme znečišťovat hrubými energiemi mrtvol — nedovolí nám to zjemňovat vědomí pro přiblížení k Příbytku Tvůrce, ale naopak nás to bude přitahovat k peklu a vytvářet špatnou karmu na další vtělení.
Ale rozvažování o zdraví a karmě není to nejdůležitější. Hlavní je to, že Bůh je Láska. A On nás k Sobě nechá přiblížit — jedině jako Lásku.
Dojmy — jako «potrava» pro duši
Ale nejen jídlem — v obvyklém smyslu toho slova — se živíme. «Potravou» pro nás, jako duší, jsou také dojmy (v takových termínech o tom konkrétně mluvil ruský náboženský psycholog počátku XX. století G. I. Gurdžijev [54]).
A pokud se chceme, jazykem Nového Zákona, «odtrhnout od zla a přilnout k dobru» — pak musíme začít všemi způsoby hledat takový druh pro sebe prospěšné «potravy» — v přírodě, v umění, v kontaktech s duchovními lidmi — aktivně se slaďovat s harmonickým a jemným. Ale hrubým dojmům, vytvářeným především lidmi guny tamas, se musíme vyhnout.
Počáteční kontrola svých emocí
Únik před vnější hrubostí — to je jen pouhá metoda. Ale hlavním úkolem je únik od hrubosti vnitřní, to znamená, vycházející z nás. To se provádí kontrolou emocí, což jsou jmenovitě stavy nás, jako vědomí.
Přičemž každá emoce je vyzařována za hranice těla. A tím dále, čím je silnější. Při tom ovlivňuje okolní lidi a další bytosti.
Radikálně můžeme úkol kontroly svých emocí vyřešit až na dalších, vyšších etapách práce. Ale pokud si už v současnosti před sebou nevytyčíme takový cíl a nezačneme si zvykat na sebekontrolu, — pak můžeme těžko očekávat nějaký další úspěch.
V současnosti bude v boji se vzplanutími hrubých emocí a různých projevů egoizmu velmi vhodná práce s pokáním, což jsme už probírali podrobněji.
O soucitu
Věnujme pozornost tomu, že povrchní, mělký vztah k etickým problémům, může někdy vést k opačnému efektu, nežli je očekávaný.
Kupříkladu, probírali jsme to, že přijetí koncepce SOUCITU je jedním z prvních kroků k osvojení LÁSKY. Ale zdali všichni jasně chápou, že soucit není ponoření do tíživého emocionálního stavu «prožívání za» někoho… Lidé, kteří upadají do takových stavů, se stávají nesnesitelnými pro své okolí, a zvláště pro ty, za koho «prožívají». Bioenergetická pole s takovými charakteristikami jsou někdy schopná «dorazit» ty raněné nebo nemocné, za které právě tolik «prožívají». U obětí při tom může vznikat — na podkladě afektu zoufalství — úsilí zbavit se «soucitné» kreatury, «dorážející» na ně takovým svým stavem — za každou cenu — na úrovni nejhlubšího instinktu sebezáchovy, už nekontrolovaného rozumem…
Takový «soucit» je podobný bioenergovampýrizmu [9]. On, minimálně, ničí lásku mezi lidmi, rozbíjí rodiny…
Ne, soucit — to vůbec nejsou «tíživé» emoce, ale celková čistá a zářivá nálada v ohleduplném vztahu, pokud možno ke všem formám projevů života, nesouhlas s jakýmikoliv akty působení škody komukoliv, připravenost pomáhat všem ve všem dobrém.
Odhodlanost, energičnost
Počáteční stádium duchovní práce ještě zdaleka není sattva. Je to radžas. A nejdůležitějšími vlastnostmi, které v ní zajišťují úspěch, jsou energičnost a odhodlanost, pěstování v sobě schopnosti k usilování a přemáhání na duchovní Cestě.
Tyto vlastnosti výborně rozvíjejí různé dynamické druhy sportu; zvláště dobré jsou ty, které jsou spojeny s živou přírodou (turistika, horolezectví a další). Dobrá jsou i vyučování východních bojových umění. Ale je důležité zdůraznit, že praktické osvojení těch posledních v žádném případě nesmí vést k růstu agresivity, surovosti, hrubosti. Ještě je důležité pochopit, že metody bojových umění v principu samy o sobě nemohou dovést adepty na vysoké úrovně duchovnosti: těch se dosahuje až prostřednictvím práce s čakrami a ovládnutím techniky meditace, což bývá součástí tréninku v nejlepších školách takového zaměření.
Při jakékoli variantě činností na tomto stádiu — ať už je to karate, pěší turistika atp. — musejí jak lektoři, tak žáci věnovat hlavní pozornost růstu vysoké mravnosti, jejíž základ tvoří nepůsobení zbytečné škody jakýmkoliv živým bytostem.
Je také vhodné, aby se každý zamyslel a přijal správná rozhodnutí ve vztahu ke svému sloužení podle principů karmajógy. A, pokud je to nezbytné, — pak změnil druh pracovní činnosti nebo se začal učit s cílem osvojení nových profesí.
Hathajóga
Těm, kteří jsou ještě emocionálně nevyrovnaní, kteří mají špatnou schopnost soustřeďování, koncentrace, které trápí nepříznivé myšlenkové dominanty, — pro ty bude velmi prospěšné projít kurzem cvičení hathajógy. Cvičení tohoto stupně, vypracovaná už ve starověké Indii, umožní naučit se koncentraci vědomí v těch či oněch částech těla, relaxaci těla a mysli; ale vedou také k odstranění mnohých bioenergetických defektů v těle a mohou přinést vyléčení některých chronických onemocnění.
Mechanizmus účinku je v tomto případě následující: při delším udržování pozic, praktikovaných v hathajóze, dochází ke shromažďování a přemísťování energií v energetických strukturách organizmu, což vede k rozvoji posledních. Typická je následná dynamika pocitů při osvojování některých nových ásan.
V prvních dnech tréninku nejsou žádné zvláštní pocity, jenom fyzická adaptace těla.
V následujících několika dnech se objevují dokonale nové «tajemné» příjemné pocity «přelévání» energií po těle, které jako potůčky tekutiny, někdy dokonce s pociťováním slyšitelného zvuku zurčení, «protékají» po meridiánech. Praktikující pozoruje se zájmem tyto jevy.
Ale pro něho neočekávaně a k jeho lítosti, zase zmizí během jednoho až dvou týdnů: na dané etapě splnila ásana svoji úlohu.
Ale stalo se následující. Následkem působení ásan začal fungovat nějaký meridián. Dokud měl ještě špatnou průchodnost, projevovaly se zajímavé pocity, typu příjemného zurčení. Když se meridián úplně otevřel a energie se v něm začala volně pohybovat, skončilo i «zurčení».
Na počátečních etapách osvojování cvičení hathajógy je nezbytnou podmínkou vykonávání šavásany po komplexu ásan nebo dokonce po jednotlivých ásanách, vykonávaných izolovaně (kromě relaxačních). Je to nezbytné pro vyrovnávání vznikajících energetických napětí — při dosud špatné průchodnosti meridiánů. Pokud nebudeme tuto podmínku dodržovat, mohou se projevovat neurotické symptomy (labilní nálady, poruchy spánku a mnohé další), a dokonce i funkční poruchy zraku a dalších systémů organizmu.
Popis relaxačních ásan uvedeme v následujících kapitolách. S dalšími cvičeními je možné se seznámit ve speciální literatuře.
Pokud se zabýváme hathajógou na podkladě «zabíjené» výživy — vždy to vede ke zhrubnutí vědomí. Subjektivně to může být vnímáno jako získání síly. Ale ukazuje se, že je to strašná past: s hrubou sílou vědomí se programujeme do pekla.
Tu samou funkci, jako indická hathajóga, mohou na dané etapě splnit některé systémy čínské dynamické gymnastiky, kde, například, na podkladě měkkých, plavných «přeskakování» z nohy na nohu se provádí pročišťování tělesných meridiánů světelnými obrazy (maličkým «sluníčkem» a dalšími).
Práce s obraznými představami («vizualizace»)
Cvičení hathajógy (nebo jiné tréninky) mohou být doplněny cvičeními na rozvíjení schopnosti k vytváření obrazných představ. To připraví k osvojení vyšších forem meditace a vytvoří nezbytné předpoklady k získání jasnovidnosti.
Začneme tím nejjednodušším: představíme si rajče, jablko, šťavnatou hrušku, pocítíme, jak si je prohlížíme, očicháváme, ukusujeme, chutnáme, s rozkoší polykáme…
Přeneseme se do ranního ticha na jezeře: na loďku, do porostů rákosí vlhkého rosou… Na každém lístku visí maličké něžné kapičky… Pleskání rybek… Svištění kachních křídel… Začínají zpívat svoje písně ptáčkové-rákosníčci…
Nebo se opalujeme v ranním slunečním svitu na pláži… Teplý něžný svit Slunce proniká a prosycuje něhou celé tělo, duši…
Nebo sbíráme houby: odřezáváme a — s láskou — čistíme od spadaného podzimního listí kluzké ryzce…, těšíme se z velkého tvrdého hříbku…
Můžeme vymyslet mnoho takových hravých variant obrazných představ. Musejí bezpodmínečně přinášet nalaďování na jemnost, krásu, blaženost. Musejí zejména učit sattvě.
Můžeme trénink ztížit následujícím způsobem: pociťujeme sami sebe nějakým sattvickým objektem — šťavnatou sladkou hruškou, lesní jahůdkou, laskavým sluníčkem. Tyto obrazy, naplněné vlastním vědomím, pociťováním «já», se můžeme naučit rozmísťovat zejména v hrudníku — v čakře anáhatě…
Až bude tato schopnost dobře rozvinuta, nedá nám už mnoho práce pozvat do anáhaty Božského Učitele, Jehož Obraz je nám dobře znám z fotografií… A On se tam začne usmívat, mluvit…
Ale to bude možné teprve, až si to zasloužíme: pokud budeme vést bezchybný způsob života, pokud se upevníme v sattvě, pokud budeme skutečně intenzívně studovat Boží Učení a přeměňovat sama sebe v souhlase s ním.
Práce s obraznými představami má i druhý název, pocházející z tibetského buddhizmu: «vizualizace». Ale je velmi důležité vyvarovat se nekritického vztahu ke konkrétním doporučením na «vizualizace», s kterými se můžeme setkat v literatuře a ve vystoupeních některých nevzdělaných šiřitelů buddhizmu.
Tak například, v literatuře existují doporučení obklopit svoje tělo — za účelem «ochranné magie» — obrazy «hněvivých božstev», to znamená, jinak řečeno, ďáblů a démonů. A tyto obrazy od určitého momentu také reálně «ožívají», zaplňují se odpovídajícími bytostmi pekla…
Jeden v minulosti známý peterburgský mystik-lékař — rozumově «omezený» a obdařený nejhrubšími etickými nedostatky, i když i výborný senzibil-diagnostik, — si začal osvojovat tyto techniky černé magie spolu se skupinou svých žáků.
Efekt se projevil kupříkladu v tom, že jen od obyčejného rozhovoru s ním lidé onemocněli.
A když se celá ta parta přišla podívat na cvičení nějakých jiných skupin — padali tam žáci do mdlob.
Zhrubnutí jeho vědomí bylo příšerné, přeměnil se v ďábla v těle, ale pokračoval ve výuce senzibilního léčitelství a v «léčení». Ačkoliv je pochopitelné, že takoví lidé nikoho vyléčit nemohou, mohou jenom škodit, «uhranout».
Skončilo to tím, že ho někdo podřezal v jeho vlastní vaně, o čemž jsem se dozvěděl z nekrologu v novinách. Nejspíš to udělala jedna z obětí jeho «léčitelství» nebo někdo z jeho přátel.
Ale my — nechceme do pekla! Nepřipravujeme se přece k tomu, abychom se stali ďábly, ale Bohem! A proto, vezměme na vědomí tento nešťastný příklad duchovní degradace jako cizí tragickou zkušenost, odrazme se od něho — a pojďme do příbytků Čistoty, Světla, Něžnosti, Lásky — slaďovat se s nimi, stávat se jimi.
* * *
Pokud už ovládáte nějaké dovednosti, které mohou být prospěšné druhým lidem — shromážděte přátele a zkuste je tomu naučit. Vaše znalosti, schopnosti a úsilí se spojí — a vy všichni společně budete růst, připravovat se k dalším stupňům duchovního růstu.