Láska, Moudrost a Síla
7. 3. 2011
Láska, Moudrost a Síla
Kdysi mi Bůh objasnil, že Jeho hlavními vlastnostmi jsou Láska, Moudrost a Síla. Proto lidé, kteří usilují ke Splynutí s Ním, musejí rozvíjet sama sebe podle těchto třech základních parametrů [9]. Po mnoha letech k nám přišla ta samá slova od Boha prostřednictvím «Knihy Ježíše» [35].
Ovládnutí každé z uvedených vlastností se uskutečňuje jak oduševnělým správným úsilím «normálního» života, tak i prostřednictvím speciálních psychoenergetických technik.
Ale tomu všemu nás učil a stále učí Ježíš [10,18].
Podrobné přesnější určení těch samých principů pro současného člověka nám dává náš Současník — Mesiáš Satja Sai [10,18,42-51,58,61 a další].
Cenné rady, jak přivést sama sebe k etalonu (vzoru) etické dokonalosti můžeme najít také v poučeních dalších duchovních Učitelů, kteří dosáhli Boha — takových jako Juan Matus, Radžniš a další [10,14,18].
… Takže, etický aspekt musíme začínat naučením toho, jaké nás v tom směru chce vidět Bůh, vyhledáváním nedostatků v sobě, jejich odstraňováním, zejména pokáním, aktivním pěstováním kladných vlastností v sobě.
I pro ty lidi, kteří jdou po této Cestě s jistotou a jsou naplněni zaměřením k praktickému poznání Boha a opravdovou Láskou k Němu, jsou rozhodující etapou v etické sebekorekci (především v řízení svých emocí) tréninky v psychické autoregulaci, začínající přemisťováním koncentrace vědomí v čakrách. Vždyť právě čakry jsou orgány, ve kterých jsou produkovány ty či ony emoce a jiné psychické stavy člověka.
Tak tedy, čakra anáhata je orgán, který produkuje emoci «srdečné» lásky. Proto, pokud jsme pročistili a rozvinuli v sobě tuto energostrukturu speciálními cvičeními, pak jednoduché vstoupení vědomím do ní nás už převádí ze stavů únavy, rozčílení, neklidu — do světlého a čistého stavu lásky a klidu.
Ti, kteří praktikují takové techniky, zaznamenávají, že se vztah okolních lidí k nim mění: vždyť my teď sami sebou vytváříme pro ty, kteří nás obklopují, příznivé energopole, oni se v něm cítí lépe, styk s námi je pro ně příjemnější — odtud také pocházejí změněné vztahy.
Ale pokud se potřebujeme naladit na pracovní energičnost — bude se jako správná čakra hodit manipúra nebo celý komplex třech nižších čaker (hara).
A rozumová činnost se nemůže úspěšně zdokonalovat při znečištěných a nerozvinutých čakrách hlavy.
Stav čaker přímo ovlivňuje funkci tělesných orgánů nacházejících se v příslušných okrscích těla. A mnoho chronických nemocí se snadno vyléčí pouze energetickým pročištěním příslušné čakry.
… Aspekt Moudrosti u člověka prochází ve svém rozvoji dvěma fázemi.
První je nahromadění znalostí a zdokonalování samotného aparátu myšlení. Umění rozpoznávat lživé koncepce a tvůrčí schopnost intelektu (to znamená nacházení nových řešení, vynalézavost v malých i velkých věcech) svědčí o jeho rozvinutosti. Výuka ve školách, čtení knih, hry rozvíjející intelekt, intelektuální práce ve vědě, výrobě, pedagogice atd., — všechno tohle příznivě ovlivňuje pozitivní evoluci lidských duší.
Zabývat se seriózní religiózní praxí bez rozvinutého intelektu je krajně nebezpečné. Takoví lidé se snadno stávají oběťmi lživých a zhoubných koncepcí takového druhu, že kvůli duchovnímu vývoji je třeba pít pokud možno co nejvíc moči nebo že «Osvobození» se dosahuje úplným zavrhnutím všech etických norem a «spontánností» behavioristických reakcí… Tito lidé nejsou schopni odlišit lásku — od chtíče, něžnost — od úlisnosti, jemnost — od hrubosti, Boha — od ďábla. Myslí si, například, že slyší hlas Boží, a přitom se podřizují vedení démonů a ďáblů; jsou fascinováni svojí údajnou «osobní sílou» , ale přitom se spojili s ďábelskou hrubostí.
Psychoenergetická práce není pro rozumově slabé! Prozatím je úkolem těchto lidí — zdokonalování sama sebe sloužením, upevněním víry, nahromaděním znalostí, etickou sebekorekcí.
Druhá fáze v rozvoji aspektu Moudrosti spočívá v reálném osvojení sebou jako vědomím mnohorozměrného prostoru a poznáváním nevtěleného vědomí, které ho obývá, včetně Vědomí Tvůrce.
Tento proces vede k postupné záměně počátečního lidského egocentrizmu — za Bohocentrizmus.
A vrcholu Moudrosti vtělený člověk dosahuje prostřednictvím schopnosti dívat se na jevy materielního světa Bohocentrickým pohledem, pohledem z Boha, a ne ze svého maličkého «já», jako je tomu téměř u všech lidí.
«Zaměř svůj rozum na Mne», tak nás učí Bůh prostřednictvím Bhágavadgíty [10,18], to znamená, přičiň se zpočátku vyznat se rozumem v tom, co je to Bůh a jaké je moje osobní místo ve Stvoření v souvislosti s Jeho Bytím. A pokud se to podaří udělat, teprve pak — prostřednictvím speciálních duchovních praktik — může přijít schopnost ponořit do Něho sebe jako vědomí, a přiblížit se tak k úplnému a závěrečnému Splynutí s Ním.
Schopnost řídit zaměření svého myšlení, a poté i vědomí, namísto čistě reflexního reagování na vnější i vnitřní podněty svého těla, nemůže být, právě tak, osvojena bez speciálních psychoenergetických tréninků. Mluvíme o práci se svými indrijemi.
«Indrije» jsou sanskrtský termín. Označují se jimi «chapadla» vědomí.
«Obyčejný» vtělený světský člověk žije ve svém těle, a vůbec není jeho pánem. Spíše je jeho otrokem. Je k němu připevněn podobně, jako kdybychom napevno přikovali řidiče k sedadlu a k mechanizmu řízení automobilu. Takový «automobil» je u každého jiný: u někoho je úplně nový a zatím ještě spolehlivý, a u jiného starý a vetchý. Člověk obvykle «sedí» vědomím v té či oné čakře, často ve znečištěné, vadné, a pokud se vůbec přemisťuje uvnitř těla — pak vůbec ne podle svojí vůle, ale podle toho, jak mu ty či ony tělesné potřeby nařizují: někde to zabolelo, někde to «štíplo», někde je to příjemné… A z toho svého «automobilu» vyhlíží ven jenom přes orgány smyslů: zrak, sluch, čich a další. Přitom jakoby protahuje smyslovými orgány «chapadla» vědomí.
Uvedu příklad podle sebe. Třeba, když poslouchám rádio. Moje indrije se od uší natáhly k radiopřijímači. Ale najednou — přitom zazvonil telefon. Okamžitě přehazuji indrije na něj, když jsem je předtím sňal z radiopřijímače. Teď jsou na telefonním aparátu; rádio víc nevnímám.
Prostřednictvím rozumu také posíláme svoje indrije na předměty nebo na lidi, když o nich přemýšlíme. Citliví lidé pociťují a dokonce vidí jasnoviděním cizí indrije, namířené na ně nebo ještě na někoho jiného. V závislosti na emocionálním stavu toho, kdo indrije posílá, — může být jejich působení blahodárné, neutrální, nepříznivé nebo dokonce choroboplodné. Poslední jev dostal lidovou přezdívku «uhranutí»: svými indrijemi se dotknul nedobrý energeticky silný člověk a přitom «vlil» do druhého energii svých špatných emocí, postiženému je špatně, může z toho onemocnět.
Udělejme si z toho každý pro sebe následující závěr: můj emocionální stav, zvláště když už mám «osobní sílu», — není jenom moje soukromá věc. Ne: svými špatnými emocemi můžeme způsobit citelnou škodu druhým lidem, dokonce, i když si to nepřejeme. A naopak, můžeme druhým pomáhat, konkrétně je léčit, pokud na ně vysíláme svou lásku.
… Podle míry toho, jak se člověk rozvíjí jako vědomí v potřebném směru, — zbavuje se postupně okovů, které ho připoutávají k tělu. Zpočátku se začíná svobodně a libovolně přemisťovat uvnitř sebe podle čaker a základních meridiánů, získává schopnost očišťovat tělo od energetických nečistot a to prudce zlepšuje jeho zdraví. A poté se pro něho stává přístupným vycházení za hranice těla, aktivní narůstání velikosti vědomí, rozvíjení «osobní síly», která zabezpečuje možnost konkrétně přecházet z eonu do eonu, aktivně zkoumat mnohorozměrnou podstatu vesmíru.
Rozvinuté vědomí, které vyšlo za hranice těla z čakry anáhaty, je možné srovnat s amébou, která teď už bezprostředně, svobodně, a ne jen prostřednictvím smyslových orgánů těla, natahuje svoje indrije k těm či jiným objektům a přitahuje se k nim. Podle míry zjemnění sebe jako vědomí získáváme schopnost pronikat takovým způsobem do všech nejjemnějších eonů — až do Příbytku Prvotního Vědomí, Boha Otce.
… «Osobní síla» člověka — to není síla těla, ale síla vědomí. Může se stát jak ďábelskou, tak i Božskou — v závislosti na tom, na jakou stranu člověk sám jde ve svém rozvoji. A to je určeno především tím, na jaké emocionální stavy sám sebe přivykl.
Správný rozvoj «osobní síly» také nemůže být dosažen, pokud člověk neudržuje ve zdravém a aktivním stavu svoje tělo. Proto fyzická práce, sportovní zatížení, otužování a správná výživa jsou velmi důležité už od dětství. Tělo se musí stát silným a zdravým, aby mohlo skutečně dosáhnout vysokých duchovních úspěchů.
Energetickou strukturou, nezbytnou pro intenzivní růst individuálního vědomí, je komplex třech nižších čaker — hara (spodní datian). Ale byla by hrubá chyba začínat duchovní práci rozvojem právě jeho: získání «osobní síly» bez rozvinuté funkce lásky a hlubokého etického souladu může provokovat kultivování etických nedostatků v sobě. V takovém případě psychoenergetické tréninky nepřinesou užitek, ale ohromnou škodu.
Proto je v psychoenergetické práci radno vždy, zvláště na začátku Cesty, dávat prioritu rozvoji duchovního srdce. Dovednost dívat se na svět z anáhaty a schopnost udržet tento stav dokonce v extrémních podmínkách, je kritériem, které dává podklad k tomu, aby takový žák mohl být učen technikám narůstání síly vědomí.
