Co je to láska
7. 3. 2011
Co je to láska
Láska má mnoho aspektů. Projevuje se jako starostlivost i jako něžnost, jako oddanost, jako sebeobětování, i jako aktivní služba Bohu, realizovaná jako sloužení lidem a nazývaná karmajógou (prací ne pro sebe, ale pro Boha), atd.
«Fundamentem» (základem) pro udržování sama sebe ve stavu lásky je neustálý pobyt koncentrací vědomí v čakře anáhatě a — prostřednictvím toho — přeměnění sebe (jako vědomí) v trvalou emoci lásky, vyzařované na všechny lidi, na všechno živé.
Jedním z hlavních projevů lásky je něžnost, včetně něžnosti sexuálně zabarvené. Při tom není možné si nevšimnout, že eticky správný sexuální život přímo napomáhá rozvoji lásky v lidech.
Bůh je Láska. Usilujeme-li o Splynutí s Ním, musíme se také přeměnit v Lásku — ve Vědomí žijící ve stavu trvalé, Bohu podobné Lásky. Právě tehdy se stáváme těmi učedníky Boha, které On poté, co je naučí dalším velkým moudrostem, přijímá do Sebe. To také je hlavní podmínkou postupu po Přímé Cestě k Němu.
Ale ti lidé, kteří jsou k lásce nepřátelští, ti jsou nepřáteli Boha.
Adept Přímé Cesty zpočátku rozvíjí duchovní srdce uvnitř svého těla, poté se učí je rozšiřovat za hranice těla — nejdříve na několik metrů, potom jím zaplňovat celou Zemi, potom — ještě šíře. Právě to také bude správnou variantou neztotožňování sebe s tělem, správného růstu individuálního vědomí a získání návyků existence a činnosti vně těla ještě za jeho života.
Člověk, který sám sebe rozvine do takové úrovně, ztrácí připoutanost ke svému tělu a přestane se obávat jeho smrti: vždyť se přesvědčuje, že vlastnění těla teď pro něho nemá význam, ale smrt těla ho jenom zbaví zbytečných pozemských starostí.
Je zjevné, že se takový duchovně usilující člověk nachází v bezprostřední blízkosti toho okamžiku, kdy mu Tvůrce otevře Sebe a vpustí ho do Svého Příbytku.
