Jdi na obsah Jdi na menu
 


Boží Učení — a sektářství

14. 5. 2011

 

Boží Učení — a sektářství

 

 

Bůh, který vytvořil naši planetu a osídlil ji námi, lidmi, na nás vůbec nezapomněl. Naopak, my jsme Jeho hlavní starost, my jsme Jeho děti, které On očekává ve Svém Domově. Vždyť právě kvůli tomu, abychom tam vešli, až tady dospějeme, bylo také vytvořeno celé Stvoření.

A Bůh nás učí dvojím způsobem: dává nám návody na to, jak je třeba žít, a poté, co nám nabídne svobodu vůle, nás učí tyto návody a instrukce vyplňovat v praxi vzájemných vztahů s ostatními bytostmi a s Ním.

To, že nám poskytuje svobodný výběr životní cesty a svobodné přijímání řešení v konkrétních situacích je Jeho moudrý záměr, který mu dovoluje zřetelně rozlišit ty, kteří se opravdově pohybují k Němu, — a ty, kteří jdou na opačnou stranu.

Máme právo se pohybovat jak na jednu, tak i na druhou stranu, a také přešlapovat na místě; ano — On nám to právo dal, a my ho můžeme využívat.

Ale pokud se pohybujeme k Němu, reálně zvyšujeme množství svého štěstí a blaženosti.

V opačném případě nás postihují nemoci, neštěstí, utrpení.

A dokonce i na zlý sen pobytu mezi sobě podobnými v ďábelském eonu máme právo. Ale je nám to třeba? Není lepší se stát pokornými a poslušnými Jeho Vůle? Vždyť On chce naše blaho a dává nám ho — stačí jen brát!

Ale proč je na Zemi tolik utrpení? Proč lidé nejdou k Němu? Proč jsou zločinnost, temnota primitivizmu a zaostalost nevědomosti právě tak charakteristické pro «věřící», jako pro ateisty?

Nemůže to být proto, že lidé, zvláště ti mocní, z důvodu své vlastní nevědomosti nebo ze ziskuchtivých pohnutek skrývali a překrucovali jednoduché pravdy o Cestě k Bohu, Cestě ke štěstí?

Vždyť je to tak prosté — zajistit si pro sebe moc i peníze tím, že vyhlásíme sami sebe, například, prostředníkem mezi lidmi a Bohem. Stačí se jen obléci do «kněžského roucha» a slavnostně důležitě vyhlásit: hle, já jsem obdařen mocí vyprosit u Boha vaše štěstí, já jsem obdařen právem odpouštět vaše hříchy, přicházejte ke mně, plaťte, rozumí se, peníze, jinak… — budete věčně hořet v ohni pekelném!…

Tohle je typicky sektářská varianta ziskuchtivé lži.

Ještě je možné tuto lež posílit takovýmto schématem: naše církev historicky pochází přímo od Adama a Evy. Všechny ostatní církve jsou její nezákonné děti. Tak koho Bůh více miluje: Svoje zákonné dítě — nebo ty nezákonné?…

Ale ve skutečnosti Bůh miluje všechny lidské děti stejně. A bylo by možné, aby se opravdoví věřící nachytali na takovou hnusnou lež?

Nebo se v poslední době objevily sekty, prodávající za ohromné peníze «právo na obcování s Bohem»: je třeba, prý, nakreslit takový tajný znak (právě ten se také prodává) — potom Bůh bude odpovídat na vaše prosby a posílat vám a přes vás «Božskou Energii»… Jako by byl Bůh — nějaký stroj, do kterého je třeba vstrčit žeton, aby začal pracovat!… A přece spousta lidí věří téhle a dalším podobným lžím. A platí peníze!…

Ale tohle, i když je to hloupé, není přece jen tak strašné, jako když «pastýři» oblečení do velkolepých oděvů posílají adepty svých organizací — ve jménu Boha! — nenávidět, bít a zabíjet ty, kteří jim («pastýřům») překážejí v jejich lži. A tehdy se rozhoří hrubé přízemní vášně, vybuchuje «spravedlivý hněv»… — a celé to jejich «stádo» se ve výsledku ubírá do pekla…

Hněv a strach (zvláště strach mystický — před ďáblem, démony, čaroději, upíry — to je nezbytný atribut zastrašování a zotročování «oveček » těch nejsurovějších a nejzaostalejších sekt) — jsou to ty emoce, jejichž pěstování předurčuje lidi k peklu.

… Ale Bůh je Láska. A On přijímá k Sobě jenom ty, kteří se stali Jemu podobnými.

…Bůh nás po celý čas pořád učí jedno a to samé prostřednictvím všech Mesiášů, říká to jenom různými slovy a s různými akcenty podle různých lidí. Toto Boží Učení je Jeho Věčný Zákon (v sanskrtu tato slova zní jako Sanatana Dharma). Týká se toho, abychom se soustřeďovali na Jeho poznání, Splynutí s Ním v Lásce a sloužili Mu, milovali lidi a pomáhali jim, milovali všechny tvory, rozvíjeli se a zdokonalovali sami sebe ve prospěch úplné duchovní seberealizace.

A co nám brání, abychom přijali tento zákon, a odvrátili se od všech těch, kteří tu Boží vůli překrucují?