Z besed s Hadží Bejem Muratem

Poprvé jsme uviděli Jeho Podobu nad kopcem, porostlým nevysokými «chundelatými» borovicemi s dlouhými jehlicemi. Na pasece na vrcholku kopce byl Mahádubl Hadží Beje Murata. Rozlišovací znaky — mladík přibližně dvacetiletý, vyzařující živým, jasným, čistým mládím.

Zeptali jsme se Ho:

— Máme takový dojem, že ses naposledy oddělil od těla tak mladý. Jak jsi skončil vtělení?

— «Vzletěl» jsem na Nebesa!

— Dematerializoval jsi tělo?

— Beze zbytku!

K rozhovoru se připojila Božská Lada:

— «Vznesení» bylo takové: tělo vzletělo a rozplynulo se.

Na tomto místě stával Jeho ášram. Súfijští učitelé se shromažďovali z celého okolí. A potom zasvěcovali i svoje mjuridy (učedníky) do tajemství «zlatého kvítku».

Hadží Bej Murat pokračoval, a ukazoval přitom na další nevtělené Veliké Duše.

— Podívejte se na Naše Děti! Jsou to žáci súfijských šejchů, kteří se tady scházeli a poslouchali kázání. Mezi nimi byla vždy přítomná i nevtělená Lada. Teď jsou zde i ti, kteří ještě úplně nedošli, ale většina je Těch, pro Které byl připraven Alláhův osud.

Prosíme:

— Vyprávěj o Sobě, o Své Cestě k Alláhovi, prosím!

— Chlapeček Murat se narodil velice šťastný. Narodil se jako ten, kdo už pociťuje Alláhovu přítomnost. On přišel na Zemi vědoucí, že Bůh je ve všem a všude — Milující a Všudypřítomný, Všemohoucí a Laskající!

Pravý islám napomáhá takovému pochopení. I jakékoliv jiné pravé vědění také vede k tomu poznání, že Pravda je Bůh!

Já jsem ten Svůj pozemský život začal žít s pociťováním té Pravdy. A zakončil jsem ho Splynutím!

Žil jsem v blaženosti z trvalé přítomnosti Alláha! Byl jsem šťastný, když jsem viděl ladné plynutí Jeho řeky, kolébání větví v dechu Jeho větříku, šplouchání vln Jeho moře… Pil jsem Jeho Blažený Nektar a okoušel Jeho Blažené Dary!

Všechno, co súfímu přináší řeka osudu, je jeho rozhovor s Bohem, učení u Něho! Súfí s radostí přijímá všechno, co mu posílá Pán!

Jeho život je obcování s Alláhem prostřednictvím všeho, co dostává od svého Milovaného. On to všechno přijímá jako dar! Je to jeho učení! Je to jeho blaženost! Je to jeho píseň vděčnosti, jeho odpověď svojí láskou — na Lásku Stvořitele!

A všechno, co vychází z úst súfího, je jeho hymnus Věčnosti a Kráse Alláha! Je to voňavý nektar lásky, který buď přijímá formu slov nebo hudby, nebo tuhne v mlčenlivosti linií a tvarů, a zanechává těm, kdo jdou Cestou Alláha, směr ukazující ohně. A jdoucí se těch ohňů dotýkají — a rozplameňují se stále větší láskou, a tím získávají sílu a přesvědčení, aby překonali těžkosti na Cestě.

— Jak ses učil Ty, Kdo byl Tvým Učitelem?

— Jenom Alláh! Já jsem přišel do posledního pozemského života otevřený k přímému vnímání Jeho Lásky a Síly! Nepotřeboval jsem prostředníky, kteří by mě poučovali o náboženských dogmatech a rituálech. Hospodin Všeho byl pro Mne zjevný! A Já jsem vnímal Jeho Přítomnost — v projeveném i neprojeveném, v lidech, které jsem potkával na Cestě, ve všem, co darovala Jeho štědrá Ruka! Nerozděloval jsem darované na špatné a dobré, poněvadž Alláh nedává to, co nemá být obdrženo!

Děkoval jsem Mu za každý Jeho Dar! Každé setkání, každý obrat osudu, každý den a každá minuta, každý doušek vody a každý nádech — to byl Jeho Dar! Děkoval jsem — a ten náš rozhovor byl překrásný. Co může zkalit tvůj život se Stvořitelem, kromě tvojí nevděčnosti za Jeho Dary?

Každá minuta tvého života je dopis Boha tobě a tvoje odpověď Bohu. Každý okamžik můžeš číst jako Korán! Poněvadž tohle všechno také je Kniha Bytí, a On tě ji učí číst. A až se ji naučíš číst, pak budeš zakoušet jen Blaženost Jeho Lásky! A až potom začneš mluvit — bude to píseň Vděčnosti Tvůrci!

Písně ptáků i pojídané plody, i každý člověk, kterého potkáváš, — to jsou Alláhovy dary lidské duši! Je to drahocenná zkušenost duše! Je to rozhovor se Stvořitelem!

Já jsem tak žil: díval jsem se a poslouchal Život! A naplňoval jsem se Blažeností Jeho Přítomnosti — nezávisle na tom, jestli byl sladký nebo hořký plod, který jsem okoušel.

Ve výsledku jsem se naučil slyšet rytmus a melodii Alláha a rozmlouvat s druhými dušemi — Jeho jazykem. A to mistrovství, které Mně daroval, Mně umožnilo začít vyučování těch, které On přiváděl…

Prosíme Ho:

— Hadží Beji Murate, vyprávěj: jak jsi učil? Vždyť je třeba naučit člověka — pociťovat Boha!

— Ano, na počátku je kvůli tomu nutné Světlem Lásky vymýt nádobu lidského těla, ve kterém žije duše, — a pak je vše jednoduché!

… On ukazuje tělo člověka, jehož střední meridián připomíná průhledný džbán bez dna, který je nutné zevnitř vymýt. Ukazuje také potoky Živého Světla, svobodně protékající skrz tuto formu a promývající ji. A ona se ve výsledku stává podobnou lampě…

Murat pokračuje:

— Asi takhle jsem to i učil. Ale hlavní je láska a vděčnost Stvořiteli, to jsou ty, které skládají píseň duše! Já jsem učil, jak přijmout Boha do svého života a dával jsem pocítit Jeho Přítomnost v každém životním okamžiku. A dále — už na nástroje duší hrál Alláh, a Já jsem jenom dolaďoval zvuk těchto nástrojů.

— Jak jsi dematerializoval tělo? Ty ses tomu učil?

— Přál jsem si Úplnost Jednoty — a Alláh odpověděl vzájemností…

Vždyť Alláhovi je známá každá myšlenka, každé přání lidské duše! A On je naplňuje Sílou tehdy, když Jeho přání souhlasí s tvým přáním. Tohle je důsledkem Sjednocení. Tehdy se všechno, co by jen zachtěl a na co by pomyslel Ten, Kdo Se naplnil Vůlí Alláha, naplňuje Jeho Sílou k uskutečnění. A tvoje přání se splňují! A pokud zůstalo jen to poslední přání Velikého Znovusjednocení — pak ať je po tvém! Tak jsem opustil tělo!

Modlí se ti, kdo neznají Alláhovu Lásku. Ale ti, kdo ji znají, Mu pějí chválu!

A nic nemůže narušit Blaženost Znajícího Jeho! Ani vězení ho nestísňuje, ani ti kdo vytvářejí násilí, ho neomezují!

A když je dialog jeho pozemského života s Alláhem zakončen, on udělá všeho všudy krok, předtím ho oddělující od Celku. Když je pozemská píseň lásky k Alláhovi dozpívána — nabírá poslední akord — a hudba té Duše se navěky vlévá, jako ještě jeden překrásný nástroj, do melodie Alláhova Bytí. Tak se v Nekonečnosti Všemohoucího objevuje nová ladička, pomáhající druhým jdoucím nalaďovat struny srdcí a tvořit nové písně chvály Alláhovi!