Jóga Ježíše Krista 1
Anotace k filmu:
Sanskrtské slovo 'jóga' je synonymem latinského 'religio', což znamená 'Cesta ke Splynutí se Stvořitelem'. Touto Cestou je myšleno osvojení nezbytných teoretických vědomostí, etické a bioenergetické očištění, a poté další přeměna sama sebe prostřednictvím meditačních technik za účelem poznání Stvořitele a splynutí s Ním.
Na podkladě studia Nového Zákona a apokryfických Evangelií jsme dospěli k závěru, že Ježíš všechno tohle učil Svoje nejbližší učedníky.
Podrobně o tom pojednává tato filmová přednáška.
Jóga Ježíše Krista
Nedávno jsem dostal takový «poučný» dopis. Rozzlobeně se v něm mluvilo o tom, že láska k Bohu je v pravoslaví považována za mámení, a že z toho vznikají psychické poruchy…
Objasním, že mámení v daném kontextu znamená zlákání úklady ďábla…
Tj., vypadá to, že ďábel lidi provokuje k emocím lásky k Bohu?…
… Ale my dnes nebudeme posuzovat takové paradoxy primitivních sektářů, ale poslechneme si, čemu učil Sám Ježíš Kristus.
Přitom ať si každý sám povšimne, že právě tohle — je to, čemu a jak Ježíš učil, že právě tohle je křesťanství v pravém smyslu toho slova. A vůbec ne to, jak Jeho Učení interpretují ty či ony skupiny lidí, nazývajících se křesťany…
* * *
Už jsme nejednou probírali, že duchovní zdokonalování se skládá ze tří součástí: intelektové, etické a psychoenergetické. V knihách Бог говорит. Учебник религии (Bůh hovoří. Učebnice náboženství) a Классика духовной философии и современность (Klasika duchovní filozofie a současnost) jsme podrobně rozebírali — se zapojením apokryfických materiálů (tj. nezařazených do Bible) Evangelií — co konkrétně říkal Ježíš Kristus ke každému z vyjmenovaných bodů.
K prvnímu z nich — Ježíš objasňoval to, jak je třeba chápat podstatu Stvořitele (Boha Otce) a Svatého Ducha, smysl lidského života, spočívající ve zdokonalování s cílem dosažení podobnosti Bohu a následného Splynutí se Stvořitelem.
Co se týče etického zdokonalování — Ježíš prosazoval, že právě bezchybná LÁSKA je Cestou realizace těch úkolů, které Bůh staví před každého člověka. A že kvůli uskutečnění etické přeměny sama sebe se člověk musí učit žít v něžném a jemném emočním stavu, což je dosažitelné jen na podkladě vnitřního klidu a zničené vlastní schopnosti, za prvé, k egocentrickým, a za druhé, k hrubým stavům vědomí.
Jak to ovládnout? — o tom jsme už také mnohokrát mluvili. Opakuji, že bychom pro to měli, za prvé, doopravdy si upřímně přát stát se lepšími před Tváří Boha, a za druhé, je to velice těžce dosažitelné bez použití speciálních technik psychické autoregulace, jejichž základ tvoří práce s čakrami. (O tom jsme podrobně pojednávali v knize Ekopsychologie).
Ale teď soustřeďme pozornost konkrétně na psychoenergetický směr práce na sobě — jak tomu učil Své nejbližší učedníky Ježíš. Objasňuji, že budeme mluvit jmenovitě o bezprostřední přeměně sebe-vědomí na cestě dalšího zjemňování, zvětšování a odtržení od připoutanosti ke světu hmoty. A to se nazývá meditační prací.
A hned zdůrazňuji, že nejen metodologie takové práce, používaná Ježíšem, je jednotná s tou obecnou metodologií, která je dávána všemi Božskými Učiteli, ale dokonce i konkrétní meditační techniky se také shodují, ačkoliv mohou být vyjadřovány různými slovy.
A tak se zaměříme na citáty:
«… Já i moji učedníci… jsme se umyli v živé vodě, která padá shůry»* 1. To je popis meditace, která je v současnosti známá pod jménem latihan. Připravit se na ni můžeme psychofyzickým cvičením probuzení.
«… Aby vám (Bůh)… dal, abyste skrze Jeho Ducha byli posilněni mocí ve vnitřním člověku (tj., mluví se o individuálním vědomí, žijícím v materiálním těle),… aby Kristus přebýval… ve vašich srdcích a abyste, zakořeněni (v Otci) a založeni v lásce, mohli… postihnout, jaká je (opravdová) šířka a délka, výška i hloubka, a poznat Kristovu lásku, přesahující chápání (obyčejného člověka), abyste byli naplněni do veškeré Boží plnosti.» (Ef 3:16-19). V tomto citátu se mluví o velice mnohém: o roli čakry anáhaty v duchovním rozvoji, i o tom, že do ní můžeme pozvat Ježíše, i o možnosti a nezbytnosti ji rozšiřovat tak, že zevnitř rozpíráme její stěny, a o tom, že právě rozšířeným duchovním srdcem můžeme poznat Lásku Boha, a stát se Jí, stát se Jím.
«Království Boží je uvnitř vás»* 2. To je o tom samém: o tom, že se Stvořitel v Jeho Příbytku poznává uvnitř rozvinutého vědomí, přičemž my teď už víme, kde konkrétně: v hlubinách rozvinutého duchovního srdce, které se stalo ohromným.
«Pravdivě vám říkám, že kdokoli nepřijme Boží království jako dítě (tj., otevřeně, s bezprostřední jemnou radostí), nikdy do něho nevejde.»* 3.
«… Království Nebeského se získává silou, a ti, kdo vynakládají úsilí ho uchvacují»* 4. To znamená, že zjemnělé vědomí se musí stát natolik silným, aby získalo možnost přemísťovat se z eónu do eónu, až do Příbytku Stvořitele. A síla individuálního vědomí, jak už jsme probírali v předchozích besedách, je přímo úměrná rozměrům takového vědomí, vypěstovaného jako duchovní srdce, a také rozvoji jeho schopnosti k aktivním činnostem, konkrétně s pomocí rukou vědomí.
«…Až… budeme podobní Jemu…, uvidíme Ho tak, jak je»* 5.
«Nebesa, jakož i Země, se zmenší před vámi, a ten, kdo (bude) Živý ze Živého, — neuvidí smrti»* 6. Tj., jestliže dosáhneme Soupodstatnosti se Stvořitelem, pak ostrůvky materiálního Stvoření budou vypadat nicotně malé — v porovnání s Jeho vesmírnými rozměry. To bude znamenat získání nekonečného života jako Jeho Součásti. A dostaneme pak také příležitost nasát do sebe i svoje materiální tělo, dematerializovat ho.
O Sobě, o Svojí Misi Ježíš mluvil takto: «… Věčný Duch, přebývající v Království Úplného Klidu a Nejvyšší Blaženosti, se zaktivoval a na určitý čas se projevil z Věčné jsoucnosti, aby, oblečený do lidského obrazu, ukázal (lidem) prostředek, jak se sjednotit s Božstvím a dosáhnout Věčné Blaženosti, aby Svým příkladem ukázal cestu dosažení mravní čistoty, oddělení duše od jejího hrubého obalu, získání… Dokonalosti, která je nezbytná pro vstoupení do nekonečného Království Nebeského, kde vládne Věčná Blaženost.* 7.
«… A je-li svatý kořen, jsou svaté i větve»* 8. Zde se mluví o tom Obraze, ve kterém před vtělené lidi předstupují Božskými Vědomími Božští Učitelé, vycházející z Příbytku Stvořitele a soupodstatní s Ním.
«… Když se nedíváme na to, co je vidět (tj. materiální), ale na to, co vidět není (tj. nemateriální); neboť to, co je vidět, je dočasné, ale to, co není vidět, je věčné»* 9.
« Ale tento svět nás neuznává, protože nepoznal Jeho»* 10.
«… Kdo se však spojuje s Pánem, je s Ním jeden Duch»* 11.
Uvedené citáty už plně postačují k tomu, abychom si udělali závěr o tom, že Ježíš vyučoval Jím k tomu vyvolené učedníky, včetně Pavla, psychoenergetickým technikám úrovně jak rádža-jógy, tak i vyšších stupňů buddhijógy.
V živých obrazech o těchto meditačních trénincích pod vedením Ježíše také vypráví Ježíšův osobní Učedník Filip ve Svém Evangeliu. To — a meditaci, nazývanou v současnosti latihanem, a pranávou (souhlasně se svrchupadajícími a horizontálními Proudy Svatého Ducha), a následnost pravých (a ne symbolických církevních) křtů, přijímaných ve Svatém Duchu a poté v Bohu Otci, a «zrození» a následné etapy «dospívání» v Nich.
Filip také popisuje meditaci Kříž, která završuje pro získání Božskosti nezbytný «minimální program»:
«Tohle já adresuji těm, které nejen zajímají slova "Otec, Syn a Svatý Duch", ale kteří Je skutečně získávají sami pro sebe…
Opravdově Je získat je možné jen s Božím požehnáním v uskutečnění veškeré úplnosti síly Kříže, což apoštolové nazvali "Pravým-a-Levým". Kdo tohle postihl — Ten už víc není křesťan, ale Kristus.»* 12.
Tato meditace zdvojnásobuje předchozí vyšší meditační úspěchy adepta a umožňuje mu snadno přistupovat ke hmotě svého těla «z druhé strany», ze strany Stvořitele, hledícího ze Svých Hlubin na Svoje Stvoření…
* * *
A teď si poslechněme, co Ježíš a Jeho Božští Apoštolové říkají v našich časech:
Z besed s Apoštolem Filipem:
Obrátili jsme se na Filipa:
— Filipe, vyprávěj nám o tom, jak učil Ježíš, jestli je to možné!…
— To je složité předat na úrovni slov… On učil — celým Svým životem, On učil každým činem a každým Svým slovem!…
On v nás odhaloval to, co bylo nedokonalé. On nás učil vykořeňovat v sobě neřesti — poněvadž se nepřiblíží k Otci, kdo se nestane Světlem Čistým!
On učil meditace: učil je tak, že ponořoval do Svých stavů, učil je tak, že vysvětloval, jak do nich vcházet, a jak je udržovat, ať už by při tom bylo našim tělům jakkoliv těžko.
Přikázal-li připravit nocleh nebo shromáždit lidi, přikázal-li někomu pomoci nebo tvořil Božské zázraky před našima očima… — každé Jeho slovo a konání něco změnily v těch, kdo Ho chápali a následovali.
Od té doby, kdy jsme začali následovat Ježíše, už pro nás neexistoval jiný život, nežli život s Ním! Každý opustil všechno, co měl, všechno co měl v «pozemském» světě, — aby následoval Pána!
Ale tohle ještě nestačilo k tomu, aby bylo možné stát se Jedním s Otcem, jak učil Ježíš. Každý ještě musel «opustit sám sebe»…
On neměl mnoho času…
… Ukončovat přeměnu Sama Sebe a dosáhnout úplného bytí ve Splynutí s Otcem Nebeským jsme museli, až když jsme se už rozešli do různých zemí, a přinášeli tam Jeho Učení. A Ježíš byl vždy s každým z Nás…
— … Ještě bys chtěl něco povědět, Filipe?
— Chtěl bych, ale ve světě není slov, která by to mohla vypovědět… Chtěl bych vyprávět o Lásce k Ježíšovi… Povím o tom beze slov každému, kdo se ke Mně obrátí…
Ještě chci vyprávět o Kristově Srdci. Mnozí lidé ta slova používají, aby poučili druhé… Ale chápou oni sami, o čem mluví?
Vždyť Tohle je jedno z největších odhalení, které může sám pro sebe udělat hledající křesťan!
Srdce Kristovo je největší ze všeho, s čím se každý z nás, kdo jsme jen prostými lidmi, setkal ve svém životě!
Proto, pokud Ho budeme posuzovat pouze slovy, nemůžeme o Něm ani v nejmenší míře získat představu!
Je to Srdce, které Svou Láskou obemyká všechno! Je v Něm nekonečný Zdroj Lásky a životní Síly! Podobné nekonečně velikému Slunci — září pod celým tímto světem! (Objasním, že se tu mluví o Hlubinách mnohorozměrného prostoru, odkud září Slunce Boha).
Kdo pocítí toto Srdce, může opravdově pocítit i tu Kristovu Lásku, se kterou On šel k lidem!
Ale až když pocítíš toto Srdce jako SVOJE, pochopíš konečně úplnost tohoto Poznání…
A proto říkám: povinností každého pravého křesťana je snažit se stát Kristovým Srdcem, aby se v tom doopravdy stal podobným Jemu!
… Já jsem připraven pomáhat všem, kdo hledají Ježíše, kdo hledají Otce!
… Ježíš a mnozí druzí Synové a Dcery Jednotného Otce vdechli život do těch vašich počátků, které budou vytvářet nové duchovní jaro na planetě Zemi! My Všichni vám rádi darujeme Svoji pomoc!
Ježíšův Kříž je vchod
Do Příbytku Otce!
Za Křížem, za tvými zády,
Je průchod do Nebes!
Srdce Ježíšovo je tam:
Za Rameny Kříže!
Srdce Ježíšovo otevřelo
Objetí Stvořitele!
Ať už se stane cokoli —
Vždy za tvými zády
Je opona, co se tehdy roztrhla, —
Průchod Domů!
V Paláci Svatebním je Záření
Světla Stvořitele!
Synové a Dcery zde
Postihují Otce!
Tam jsou Všichni, Kdo Ho poznali
A stali se Jedno.
Tam je Světlo Dokonalé, Stvořitel —
Základ Všeho!
Ježíš otevřel Sám Sebou
Tuto Zářivou Cestu!
Jak Živá Réva ve světě zjevil
Boží Vesmírnou Podstatu!
Vysvětlivky
1. Pap ОХ 840’. Cit. Po [17].
2. L 17:21
3. L 18:17
4. Mt 11:12
5. 1J 3:2
6. Tomášovo Evangelium, 115. [14]
7. Životopis Svatého Issy. 4:2-4. [15]
8. Ř 11:16
9. 2K 4:18
10. Tamtéž, 3:1
11. 1K 6:17
12. Filipovo Evangelium, 67. [8,12]
