Cesta Duchovního Srdce

Kdysi, velice dávno, žili lidé a Velicí Božští Nesmrtelní vedle sebe, společně.

Lidé někdy prosili Nesmrtelné o to, co potřebovali – a Nesmrtelní jim pomáhali a plnili jejich prosby. Bylo to tak proto, že Je lidé prosili jen o to, co bylo skutečně nezbytné. Neobtěžovali Nesmrtelné kvůli plnění svých prázdných tužeb.

Tak jsem darovala knihu i jedné ze svých dávných přítelkyň a očekávala, že za několik dní uslyším po telefonním zazvonění hlas plný nadšení. Ale místo toho... jsem uslyšela líně se táhnoucí:

– No,... víš... Tohle... je už jaksi příliš...

Jak šťastný musí být každý z vás, že nejde sám! Potkat stejně smýšlející je veliký úspěch. A setkat se s Naguálem je Veliký Dar Síly!

... Tělo každého z nás, lidí, je podobné nepatrnému ostrůvku v Nekonečném Oceánu Vesmírného Absolutna. Ale téměř všichni žijeme tak, že nepozorujeme Majestát této Nekonečnosti, Která nás obklopuje ze všech stran: nadmíru zajímavý a živý je pro nás materiální svět, který nás úplně vtahuje do sebe – a my se rozpouštíme v práci, v rodině, v zábavách a připoutanostech.

Proč žiji? Na co utrácím život? Jak mohu udělat život bohatým, užitečným pro sebe i pro ostatní? Pokusím se vyprávět o tom, jak jsem postupně našla vyčerpávající odpovědi na tyto otázky...

Vladimír mě objal jako blízký, drahý člověk, který mě dávno zná a miluje! V jeho objetích jsem cítila, jako by mě objímala Nekonečnost, jako by mě něžný Oceán Lásky přijal do Svých laskavých vod – a já jsem se rozplývala v té Lásce.

Ale to, co se stalo dále, na samotném místě síly – v Laově ášramu – bylo ještě zázračnější! Lao nám ukazoval Svůj klášter, který teď existuje v "neprojeveném" světě.

Já jsem Všechno! Já jsem Ten, Který tvoří v Sobě a ze Sebe! Vesmír se rozvíjí tak, že se rozšiřuje uvnitř Mne.

Staň se Vlnou...

Staň se jednou z Vln, které jedna za druhou

Představují Oceán

Nekonečné Vesmírné Lásky...